Zpráva předsedy MUDr. Tautermanna pro Sjezd SSL ZP ČR dne 13. října 2001

 

Vážený pane ministře (ze všech dosavadních ministrů první, který přišel na náš sjezd), drazí představitelé plátců, milí koaliční partneři, kolegyně a kolegové

 

hlavním úkolem tohoto sjezdu je projednání a doufejme schválení návrhu novely stanov našeho sdružení, výsledku mnohaměsíční práce skupiny ustanovené k tomu posledním sjezdem, s nímž jste se seznámili na našich webových stránkách (a máte jej vytištěný ve svých materiálech). Stanovy nás činí svéprávným profesním sdružením, nepominutelným jak státní správou, které spolupráci s námi ukládá § 10a zákona 20/66, tak zdravotními pojišťovnami podle § 17 zákona 48/97. Novelizujeme je – už po čtvrté – aby nám byly při této spolupráci k užitku pro dosahování našich cílů – především:

 

Aby se slova těch, kdo skutečně rozhodují, konečně začala měnit v skutky a ambulantní zdravotní péči, která činí 80 % anamnesy občana-pacienta, kterou vykonává téměř 60% lékařů tohoto státu a na kterou se vynakládá už méně než 50% z fondu veřejného zdravotního pojištění, se dostalo co jí patří podle její účinnosti a hospodárnosti – vždyť je dávno známo, že jsme třikrát výkonnější a třikrát lacinější než většina nemocničních ambulancí.

 

Aby smluvní vztahy mezi námi-poskytovateli a zdravotními pojišťovnami byly rovnoprávné skutečně a ne jen teoreticky, což mj. předpokládá i oboustranný tok pravdivých významných informací a vůbec jasný vztah smluv k zákonům co pramenům práva. Nechceme sociální, ale právní jistoty. Trváme na tom, že naše praxe jsou naším hmotným i nehmotným vlastnictvím s právem je v souladu se zákonem převést na jiného poskytovatele prodejem, odkazem a třeba darem. Trváme na právu na smlouvu vypověditelnou oboustranně jen z kvalifikovaných, tj. zákonných důvodů.

 

Víme, že v úhradovém systému veřejného zdravotního pojištění jsou regulace nezbytné, ale máme právo na regulace realistické, průhledné a srozumitelné (a to nejen těm, které postihují, ale i těm, kteří je uplatňují) – a konečně očištěné od nánosu neústrojných a umělých historických a jiných nepřiměřených limitů. Chceme, aby úhrady byly platbou za skutečně a účelně vykonanou práci. Našim cílem je ceník poskytovaných výkonů tak, jak tomu je v civilizovaných státech. A musí přestat odpírání pravidelného zohledňování inflace, které se u nás udržuje vskutku už jen ve zdravotnictví.

 

K tomu je nutné pevně rozdělit fond veřejného zdravotního pojištění na fond nemocniční a ambulantní a také oddělit vyjednávání představitelů státních a nestátních zdravotnických zařízení. Nemocnice zřízené státem, krajem či obcí a svým mocným zřizovatelem chráněné nepatří do téhož dohodovacího řízení s ostatními poskytovateli, kteří žádnou takovou ochranu nemají. Naopak nějaká účast státu jako činitele odpovědného za vyrovnanost příjmů a výdajů ve veřejném zdravotním pojištění je v dohodovacím řízení potřebná – a k obojímu je nutné změnit zákon.

 

Trváme na tom, že nemocnice mají mít – stejně jako v civilizované Evropě – jen čtyři základní druhy ambulancí: příjmovou, žurnální, časově omezenou posthospitalizační a superspecializovanou, vázanou na příslušný komplement. Běžnou terénní ambulantní péči mají vykonávat jen vyžadují-li to místní podmínky a pak ve zcela stejném režimu jako ostatní ambulance: ve smlouvě s pojišťovnou vázané na osobu, úvazek resp. počet hodin ne menší než obecně dohodnuté číslo, nasmlouvané kódy, zajištěné zastupování. Ostatně síť ambulantních zařízení považujeme v současné době za zásadně uzavřenou v obou směrech.

 

Jsme přesvědčeni, že to jsou základní společné zájmy skupiny jinak tak různorodé, jako jsou ambulantní specialisté a že je může úspěšně hájit a prosazovat jen profesní sdružení svou podstatou nadoborové, spojující sdružení jednotlivých odborností tak, aby jedno každé mělo k disposici sílu všech dohromady. A stejně tak jsme přesvědčeni, že to může dokázat jen sdružení dobrovolné, založené na individuálním členství, průkazně zplnomocňujícím jednající zástupce. Jen takovým přenesením části individuální osobní suverenity člena vzniká skutečný mandát.

 

Podrobný výčet činností Rady za 16 měsíců od posledního sjezdu 10. června 2000 by přesáhl čas, který mám k disposici, proto jen stručné aritmetické shrnutí:

Rada se sešla 18x,

členové rady jednali na ministerstvu zdravotnictví 14x, (s panem ministrem 3x),

na VZP 17x, (s paní ředitelkou 7x),

na ostatních ZP 3x,

nadto na jednáních o smlouvách 18x,

na schůzích 2PS DŘ (kde je SSL koordinátorem skupiny poskytovatelů) 10x,

na schůzi PS o režii 1x,

na schůzích segmentu ambulantních specialistů (jehož je SSL koordinátorem) 21x,

na schůzích dohodovacích řízení (kde dvou bylo SSL svolavatelem) 12x,

na jednáních s ČLK 7x,

na schůzích mandátové komise DŘ 3x,

na schůzích Koalice ambulantních lékařů, včetně tiskových konferencí, 33x

na dalších jednáních s ostatními profesními sdruženími 10x,

na jednáních v parlamentu a senátu 8x,

na dalších jednáních (IPVZ, NRZP,  ÚSP, PF) 10x,

na smírčích řízeních 7x,

na výběrových řízeních 2x.

Celkem to tedy bylo od posledního sjezdu za 16 měsíců do včerejška 194 schůzí, jednání, výjezdů, v průměru 12,1 akce měsíčně. Kromě toho jsme připomínkovali řadu významných návrhů zákonů – SSL je totiž připomínkovým místem MZd. Nespočítal jsem telefonické odpovědi členů rady na dotazy členů ze všech koutů republiky, ale málokdy je den bez nich.

Od července 2000 se informace aspoň o některých akcích objevují pravidelně na našich webových stránkách a v našem zpravodaji. O něčem z toho bude ještě řeč podrobněji, hlavně o DŘ a o Koalici.

 

V nadcházejícím období nás čeká práce určitě ne méně. Musíme zlepšit rychlost i formální stránku internetové komunikace s členy sdružení. Dobře se rozvíjí náš právní servis, ale chybí nám pohotový servis ekonomický. Doufáme, že i v tom budeme úspěšní v dohledné době. Dovolte mi připomenout, že vše to ale zcela prozaicky závisí na příspěvkové morálce všech členů sdružení.

 

Nejbližším a zcela zásadním úkolem bude vypracovat naše stanovisko k návrhům základních zákonů:

v zákonu o zdravotní péči připomínky k pasáži o službách, které poskytují smluvní specialisté,

v zákonu o zdravotnickém zařízení analýza současného stavu řízeného zákonem č. 160 o nestátním zdravotnickém zařízení a částí zákona 20, srovnání s navrhovanými změnami týkajícími se zdravotnických zařízení smluvních specialistů. Zejména jde o část, která vyžaduje úpravu podle občanského zákoníku – postupování ordinace, vlastnictví dokumentace atd.

v zákonu o zdravotním pojištění je třeba věnovat mimořádnou pozornost všem pasážím, které hovoří o dohodování, přípravě rámcových smluv a vůbec o postavení smluvních specialistů, o regulacích systému zvláště tam, kde se týkají nás. Soustavněji než dosud to právě my musíme konfrontovat s evropskými modely. A musíme se zabývat i úpravami v oblasti hospodaření pojišťoven s fondem zdravotního pojištění a zvážit, zda správní orgány zdravotního pojištění vůbec plní svoje povinnosti.

Zákon o transplantacích se nás přímo moc netýká kromě pasáže o předpokládaném či dobrovolném souhlasu dárce, což je občanskou věcí v nejširším slova smyslu a můžeme se s ní byť výjimečně setkat i v našich ordinacích.

Považuji za nutné, aby se tím vším zabývala pracovní skupina, která vypracuje naše zásadní stanoviska a v souvislosti s tím se i vyjádří k dalšímu postupu v cenových jednání a valorizacích, nákladových analýzách, v přípravě cíleného přepracování registračních tj. kalkulačních listů zejména v oblasti interních disciplin. Navrhuji aby sjezd tuto pracovní skupinu ustavil a zavázal ji připravit do začátku prosince aspoň základní kroky.

 

Spolupráce sdružení v koalici zcela zřejmě osvědčila svoji prospěšnost a musíme ji dále pěstovat. Přece však jsou přirozené zvlášť blízké vztahy se sdruženími specialistů všeobecného lékařství pro dospělé a pro děti a dorost, s nimiž spolupracujeme nejúžeji. Jistě máme témata, která bude užitečné společně prozkoumat a snad se s tím i začne v dnešní diskusi.

 

Last not least Rada předkládá sjezdu návrh loga našeho sdružení a také dává k úvaze návrh vrátit se k původnímu stručnějšímu názvu: Sdružení smluvních lékařů ČR.

 

Na konec jen shrnu: vyrovnané ekonomické prostředí je nezbytnou podmínkou pro zlepšení péče o naše pacienty. To není jen šlechetné přání, je to také předpoklad rozvoje našeho středního lékařského stavu.