Zpráva o činnosti analytické komise
Zpráva o činnosti
analytické komise dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní
péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro 2. pololetí 2005
Obsah:
1.
Vyhodnocení sledovaných makroekonomických ukazatelů
1.1.
Příjmy
1.2.
Náklady - úhrady
2.
Odhad nárůstu
příjmu veřejného zdravotního pojištění a nákladů na zdravotní péči v roce 2005
1. Vyhodnocení sledovaných makroekonomických ukazatelů
1.1 Příjmy
Celkové
příjmy do systému zdravotního pojištění jsou součtem příjmů z výběru
pojistného od zaměstnavatelů, OSVČ a OBZP a příjmem ze státního rozpočtu za
osoby, za něž je plátcem pojistného stát. Vývoj příjmů zdravotních pojišťoven
od roku 1998 je zpracován v tabulkách č. 1 a 2 a v grafech č. 1
a 2.
Ve 2. pololetí
2004 dosáhly celkové příjmy zdravotních pojišťoven (po očištění vlivu předsunuté platby realizované v 1.pololetí
2004 a bez zahrnutí příjmu ČKA) 78 570 mil. Kč, z toho příjmy z vybraného
pojistného činily 61 951 mil. Kč a pojistné za osoby, za něž je plátcem stát
dosáhlo výše 16 619 mil. Kč. Příjmy od ČKA činily 66 mil. Kč, celkové
příjmy tedy dosáhly částky 78 636 mil. Kč. V porovnání s 2. pololetím
roku 2003 se celkové příjmy zdravotních pojišťoven (bez ČKA) zvýšily o 5 036 mil.
Kč, tj. o 6,8 %, přičemž tempo růstu příjmu z vybraného pojistného (bez ČKA)
bylo oproti tempu růstu příjmu ze státního rozpočtu výrazně vyšší (8,0 % vs. 2,8
%).
Celkové
příjmy zdravotních pojišťoven (včetně ČKA) za rok 2004 dosáhly výše 154 870
mil. Kč, což představuje v porovnání s rokem 1998 nárůst o 51
899 mil. Kč, tj. o 50,4 %. V porovnání s rokem 2003 nárůst činí
11 118 mil. Kč, což prezentuje meziroční nárůst 7,73 %.
V tabulce č. 3 a v grafu
č. 3 je dokumentován vývoj příjmů zdravotních pojišťoven na 1 pojištěnce v členění
na „státní“ pojištěnce, na osobu, za niž není plátcem pojistného stát (dále jen
„nestátní“ pojištěnec) a na osobu bez ohledu, do které kategorie plátce
pojistného patří. Ve 2. pololetí 2004 dosáhla hodnota celkového průměrného
příjmu na 1 pojištěnce výše 7 621 Kč, což představuje oproti stejnému
období roku 2003 nárůst o 491 Kč, tj. o 6,8 %. Zatímco příjmy z vybraného
pojistného na 1 „nestátního“ pojištěnce činily ve 2. pololetí 2004 13 778 Kč (nárůst oproti 2. pololetí
2003 o 1 155 Kč, tj. o 9,15 %), příjmy ze státního rozpočtu na jednoho „státního“
pojištěnce dosáhly hodnoty pouze 2 856 Kč (nárůst o 53 Kč, tj. o 1,9 % oproti
2. pol. 2003). Ještě větší disproporce ve vývoji zdrojů veřejného zdravotního
pojištění za „státní“ a „nestátní“ pojištěnce vyplývá z porovnání údajů 2.
pololetí 2004 s údaji za delší časové období. V porovnání s 2. pololetím
roku 1998 se průměrná výše vybraného pojistného na 1 „nestátního“
pojištěnce zvýšila o 5 138 Kč, tj. o cca 59,5 %, zatímco průměrná výše příjmu ze
státního rozpočtu na 1 „státního“ pojištěnce se zvýšila pouze o 504 Kč, tj. o 21,4 %.
Z grafů 4a a 4b je patrné, že
za „státní“ pojištěnce, kteří představují 56,4 % všech pojištěnců, přichází do systému
veřejného zdravotního pojištění jen 21,1 % zdrojů, přičemž se převážně jedná o
pojištěnce, kteří jsou vzhledem k převažujícím věkovým skupinám v této
kategorii pojištěnců výrazně náročnější na čerpání finančních prostředků. Údaje
jsou za 2. pol. 2004.
Významný rozpor ve výši příjmů za
„státní“ a „nestátní“ pojištěnce, resp. nedostatečná dynamika vývoje příjmů ze
státního rozpočtu za osoby, za něž je plátcem stát, je jednou z hlavních
příčin současné nerovnovážné bilance veřejného zdravotního pojištění.
Výši nákladů na zdravotní
péči hrazenou ze základního fondu zdravotního pojištění jednotlivých
zdravotních pojišťoven (dále jen ZFZP) od 1. pololetí 1998 do 2. pololetí 2004
v členění dle nákladů na péči poskytnutou ambulantními ZZ (včetně
ambulantní stomatologie a péče poskytované praktickými lékaři), lůžkovými ZZ,
dopravními ZZ, lázněmi a ozdravovnami a za předepsaná léčiva a ZP na poukaz za
jednotlivá pololetí dokumentují tabulky č. 5 a graf č. 5.
Tabulka č. 5
ukazuje, že celkový objem nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného
zdravotního pojištění dosáhl ve 2. pololetí 2004 výše 78 050 mil. Kč, což
v porovnání se stejným obdobím roku 2003 představuje nárůst o 6 507 mil.
Kč, tj. o 9,1 %.
Graf č. 6 ukazuje vývoj
nákladů v procentech ve srovnání se shodným pololetím předchozího roku
v členění dle druhu poskytované zdravotní péče. Absolutní nárůst nákladů
v jednotlivých segmentech vyjadřují grafy č. 9a) až 9m).
K nejvýraznějším nárůstům nákladů ve 2. pol. 2004 oproti 2. pol. 2003
došlo v následujících segmentech: home-care 14,4 %, komlement 11,8 %, léky
12,2 %, ústavní péče 9,6 %, ZZS 94,3 %. Naopak k poklesu nákladů došlo
v segmentu lázní a ozdravoven.
Graf č. 7 ukazuje
procentní nárůst v jednotlivých segmentech, a to vůči předchozímu roku.
Změna rozložení nákladů
na jednotlivé druhy zdravotní péče v letech 2000 až 2004 (resp. odhad
2005) je znázorněna na grafech 8a až 8f. Nejvýraznější změnou je významný nárůst
podílu léků na celkových nákladech, a to hlavně na úkor ústavní péče. Tento
trend nárůstu podílu léků a poklesu podílu u ústavní péče, tedy u objemově
nejvýznamnějších položek, zůstane zachován i v roce 2005. Ke značnému
nárůstu podílu došlo v roce 2004 také v segmentu komplementu, naopak
výrazný pokles podílu zaznamenal segment praktických lékařů.
Vývoj nákladů na
předepsané léky a ZP dokumentují grafy č. 10a) a 10b). Ve 2. pololetí
2004 ve srovnání s 2. pololetím 2003 došlo ke zvýšení nákladů na léky na
recepty o 1 972 mil. Kč, tj. o 12,2 %, přičemž náklady na
léky na recepty vystavené v lůžkových zařízeních se zvýšily o 534 mil. Kč
(9,5 %) a na náklady na léky na recepty vystavené v ambulantních
zařízeních o 1 437 mil. Kč (13,7 %). Náklady na ZP vykázaly meziroční
nárůst o 104 mil. Kč (5,2 %).
2.
Odhad nárůstu příjmu veřejného zdravotního pojištění a
nákladů na zdravotní péči v roce 2005
Analytická
komise (zástupci ZP) odhaduje meziroční nárůst
příjmů pojistného pro rok 2005 očištěného o vliv ČKA v roce 2004 ve
výši 5,2 % oproti
příjmům pojistného za rok 2004. Co se pak týče čistého nárůstu příjmů pojistného v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004,
jedná se o nárůst ve výši 4,1%.
Tento
Oodhad pro rok 2005 byl proveden na základě vychází
·
ze skutečně ého vybraného
pojistného za období leden-únor 2005
·
z odhadu
vybraného pojistného pro měsíce březen – prosinec 2005 (zde se vycházelo
z lednového údaje MF ČR o nárůstu celkového objemu mezd a platů ve výši
6,3 %)
·
z konstantní
platby ve stávající výši za státního pojištěnce
·
z odhadu
vývoje počtu státních i nestátních pojištěnců.
Očekávané náklady ZFZP pro 1. a 2. pololetí 2005 byly doplněny do tabulky č. 5
i do grafu č. 5. Pro 1. pololetí 2005 byl do odhadu nákladů zdravotními
pojišťovnami promítnut dopad vyhlášky MZ ČR č. 50/2005 Sb., odhad pro 2. pololetí 2005 byl pak
proveden za předpokladu nulového nárůstu úhrad (a to na základě informace
zveřejněné na internetových stránkách MZ ČR).
Tyto
odhady ukazují, že pro 1. pololetí 2005 lze očekávat nárůst nákladů ve výši 6,97 %, pro 2. pololetí 2005 ve výši
4,92 %, meziročně pak 5,94 %. Lze
tedy konstatovat, že očekávané tempo
růstu nákladů v roce 2005 je vyšší než
očekávané tempo růstu příjmů pojistného. Tuto skutečnost pak
dokumentuje graf č. 11, který ukazuje rozdílné tempo
růstu příjmů a nákladů od roku 2000.
Zástupci
zdravotních pojišťoven upozorňují, že na
tuto skutečnost byl při sjednávání cen zdravotní péče na 2. pololetí 2005 brán zřetel,
stejně jako na již existující závazky zdravotních pojišťoven z předchozích
období. Pokud by se tato skutečnost
nezohledňovala (ať již v uzavřených dohodách mezi segmentem poskytovatelů
a zdravotními pojišťovnami nebo v případě nedohody ve vyhlášce MZ ČR)
hrozí destrukce celého systému zdravotního pojištění.
V Praze
dne 11. dubna 2005
Za analytickou komisi:
RNDr. Marcela Ambrožová