Rada SAS

17.5.2012 od  17.15 do 19.50 hod.  

Účast: viz prezenční listina

 

Rada bere na vědomí:

 

1.     radostnou informaci, že mimo  ZPMV, také OZP nebude v segmentu AS  za rok 2011 uplatňovat žádné regulační srážky za předpis léků, zdravotnických prostředků, indukované péče, ZÚMu a ZÚLPu, že VoZP v některých regionech ČR ZZ oznámila, že je nebude regulovat, neboť nestihla všechny kalkulace provést ve lhůtě 120 dnů, jak je stanoveno vyhláškou MZ.

 

2.     informaci o dopisu Dr. Jojka ministrovi ze dne 11.5.2012, který se týká jednoho z požadavků na technickou změnu zákona o zdravotních službách – tento dopis jepřílohou č.1 tohoto zápisu.

 

3.     informaci o průběhu tzv. Kultivace seznamu výkonů.

 

4.     Informaci o konečných číslech pilotního projektu ASAC.

 

5.     informaci o posledním jednání Představenstva a Valné hromady NRC. Ze v současné době řešených projektů se nás t. č. nejvíce  týká projekt POSYP (systematizace přístrojů), kde se ale zatím stále nesešla tzv. Akceptační komise, jíž přísluší postupné schvalování jednotlivých etap projektu. 

 

6.      informaci o jednání E.A.N.A  v Bratislavě  10.-11.5.2012. Jednáním se ukázalo, že s průběhem ekonomické krize jsou problémy lékařů v členských zemích EU stále podobnější. E.A.N.A. na základě tohoto vývoje připravuje tzv. strategický dokument, dle něhož by měla  probíhat nově obhajoba soukromých lékařů v EU. Rada SAS s uspokojením konstatuje, že její aktivita vede k tomu, že E.A.N.A. posiluje své postavení v rámci EU a stále silněji se soustřeďuje právě na ochranu zájmů soukromých lékařů.

 

7.     s uspokojením informaci o plánu vlády ČR zrušit spolupráci se systémem IZIP. Rada SAS toto pro předraženost a nefunkčnost tohoto systému, jehož účelem nejspíše neměla být pomoc , ale sbírání citlivých dat pacientech, navrhovala již  dávno. Rada SAS doufá, že bude i trestněprávně prošetřeno, zda nedošlo cestou IZIP k neoprávněnému úniku finančních prostředků z veřejného zdravotnictví.

 

Rada SAS:

 

1.      schvaluje text návrhu pro dohodovací řízení o hodnotě bodu a výši úhrad (kompletní znění viz příloha č. 2 tohoto zápisu) a pověřuje Dr. Jojka, aby jej rozeslal ostatním zástupcům ZZ v segmentu AS k projednání 24.5.2012, kdy má být zahájeno jednání DŘ na rok 2013 v segmentu AS.

 

2.      vyhlašuje, že je toho názoru, že elektronizace v českém zdravotnictví probíhá přibližně stejným tempem, jako v jiných oblastech společnosti. Odmítá synonimizaci pojmu elektronizace se shromažďováním dat a odmítá i to, aby všichni lékaři dostali pod záminkou elektronizace povinnost odevzdávat citlivá data pacientů do různých typů úložišť.

 

3.      zakládá pracovní skupinu pro elektronizaci, která navrhne základní parametry pro vedení zdravotnické  dokumentace a rozvoj elektronické komunikace. Složení komise: Dr.Berka, Dr.Nedělka, Dr. Vocilková a Dr. Tautermann. Rada této komisi ukládá základní návrh poslat členům Rady  do 2 týdnů. Rada SAS zároveň připomíná svůj materiál dané věci jí schválený 11.2.2011 – jeho kompletní znění je přílohou č. 3 zápisu.

 

4.      bere na vědomí dopis ing. Mrázka, ředitele Odboru ekonomiky úhrad zdravotní péče VZP z 9.5.2012.  Pověřuje Dr. Jojka, aby ing. Mrázkovi  odpověděl s tím, že v názoru, že lhůta 120 dnů je lhůtou pořádkovou se ing. Mrázek mýlí. Naopak  jde o lhůtu závaznou, kterou je i VZP povinna při vyúčtováních péče dodržovat. Oba dopisy budou opět zveřejněny na našem webu.

 

5.      vyjadřuje podporu Sečské výzvě, která se týká požadavku na racionalizaci přístupu k hlášením o částečné schopnosti či neschopnosti řídit motorová vozidla. Kompletní znění výzvy je přílohou č. 4 zápisu. Rada SAS povařuje Dr. Jojka, aby tuto podporu a i  připojení se této výzvě dal na vědomí jejím autorům.

 

Příští jednání Rady SAS:  15.6., 26.7., 6.9., 11.10., 8.11., 6.12. 2012.

 

Zapsal a předsedajícím byl Dr. Jojko

 

Příloha č. 1:

 

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

Ministr zdravotnictví,

 

Mgr. Martin Plíšek,

Náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo,

 

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Palackého náměstí 4

128 01 Praha 2

                                                                                                        V Praze 10.5.2012   

 

Věc: Žádost o změnu zákona o zdravotních službách

 

 

     Vážený pane ministře,

     Vážený pane náměstku,

 

     v tisku jsem zachytil zprávu, že chystáte urychlenou technickou novelu zákona o zdravotních službách, která se má týkat hlavně péče o pacienty mladší 18 let. Za tuto aktivitu moc děkuji. Problémy vzniklé po 1.4.2012 se získáváním souhlasu jednoho či obou rodičů a při péči o pacienty s věkem  mezi 15. a 18. rokem považujeme za velmi závažné a bez úpravy zákona neřešitelné.  Zároveň se ale na Vás obracím s žádostí, abyste v této fázi  vlastně také jen technicky upravili i pravidla předávání zpráv mezi lékaři, tj. jak mezi všemi vzájemně, tak od všech registrujícím praktickým lékařům.

   Stávající znění zákona klade totiž plnou odpovědnost  za doručení zprávy jinému lékaři na lékaře, resp. poskytovatele odesílajícího, což při důsledném dodržení (zasílání doporučenou poštou nejlépe s doručenkou) znamená od 1.4.2012 výrazné navýšení nákladů zdravotnickým zařízením. Mnohá z nich proto  postupují tak, že zprávy posílají po samotných pacientech, přičemž na kopii si do své dokumentace nechají od pacienta podepsat, že  bere na vědomí, že jde o zprávu určenou jeho registrujícímu praktickému lékaři.

    Problém je v tom, že pacient si svůj slib třeba ihned po opuštění ambulance může rozmyslet, protože  jeho nic  než vlastní morálka nenutí slib dodržet, ale lékař, kterému slíbil, že zprávu předá, je i tak odpovědný za to, zda  zpráva   dojde nebo nedojde na místo určení.

 

    Přičemž řešení je, myslím, velmi jednoduché a nikoho neobtěžující:

    Žádám o zvážení, zda by bylo možné  do zákona  doplnit ustanovení, dle něhož  by pacient byl povinen předat zprávu lékaři, kterému je určena, pokud o tom byl odesílajícím poskytovatelem poučen, resp. pokud by to bylo uvedeno  v hlavičce té zprávy.

 

     Tato jednoduchá věta, jak uvádím výše,  by vlastně jen popsala dnes většinou dodržovanou praxi, pro pacienty by vlastně neznamenala žádnou  povinnost navíc (v jejich i zdravotním zájmu je zprávu předat) a zdravotnictví by  ušetřila finanční prostředky, které z něj začaly unikat po 1.4. 2012 nejčastěji směrem k Českém Poště.

 

      Předem děkuji za čas, který budete věci věnovat i vyhovění  této žádosti, přičemž deklaruji, že budeme rádi i za jinou formulaci, jež bude v duchu výše popsaného záměru problém řešit. Na její přípravě budeme  rádi spolupracovat.

 

    S úctou  

 

    MUDr. Zorjan Jojko, předseda SAS ČR, o.s.

 

 

Příloha č. 2:

 

Návrh SAS pro jednání se ZP 

v rámci DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2013

Přijato Radou SAS 17.5.2012

 

Návrh je platný jen  v případě, že nebudou od 1.1.2013 v platnosti výsledky tzv. kultivace seznamu výkonů, jinak by bylo třeba níže uvedené  hodnoty revidovat.  

A)      Hodnota bodu a výše úhrad

1.        Výše úhrady se stanoví podle seznamu výkonů úhradou za poskytnuté zdravotní výkony s hodnotou bodu ve výši

a)   Minimálně 1,19 Kč, pro zdravotnická zařízení ve smluvních odbornostech 305, 306, 308, 309 vykazující výkony odbornosti 910 – psychoterapie podle seznamu výkonů společně s ošetřovacím dnem denního stacionáře podle seznamu výkonů,

 

b)   Minimálně 1,21. Kč pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti 901 – klinická psychologie, minimálně 1,00 Kč pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti 903 – klinická logopedie a minimálně 1,12 Kč pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti   927 – ortoptista, podle seznamu výkonů,

 

c)   Minimálně 0,80 Kč pro výkony 43311, 43313, 43315, 43613, 43617, 43627, 43629, 43633, podle seznamu výkonů, smluvní odbornosti 403 – radiační onkologie, podle seznamu výkonů,

 

Pozn: výše uvedený modrý přeškrtnutý text ponechává Rada SAS k úpravám jednotlivým dotčených odbornostem a nezasahuje do něj.

 

d)   minimálně 1,15 Kč pro ostatní zdravotnická zařízení, do objemu vypočteného pro jednotlivé odbornosti, podle seznamu výkonů, takto:

 

                                                POPho

                                 PBro  x   --------------  x Ivp                                               

                                               POPro

            kde:

 

PBro              celkový počet zdravotnickým zařízením vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů za  referenční období. Referenčním obdobím se rozumí příslušné pololetí 2012 .

POPho          počet unikátních pojištěnců ošetřených zdravotnickým zařízením v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím se rozumí příslušné pololetí 2013. Unikátním pojištěncem se rozumí jeden pojištěnec příslušné zdravotní pojišťovny ošetřený zdravotnickým zařízením v dané odbornosti v hodnoceném nebo referenčním období alespoň jedenkrát, přičemž není rozhodné, zda se jedná o ošetření v rámci vlastní péče nebo péče vyžádané. Pokud byl tento pojištěnec zdravotnickým zařízením v dané odbornosti ošetřen v příslušném pololetí vícekrát, zahrnuje se do počtu unikátních pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny, ošetřených v dané odbornosti, pouze jedenkrát.

POPro           počet unikátních pojištěnců ošetřených zdravotnickým zařízením v dané odbornosti v referenčním období

 

 

Ivp-   index výběru pojistného (myšleno celkové příjmy zdravotní pojišťovny včetně plateb státu), který se rovná hodnotě poměru vybraného pojistného zdravotní pojišťovny v příslušném pololetí 2013 vůči sumě vybraného pojistného v příslušném pololetí 2012. Ivp se ve vzorci použije pouze  případě, že bude větší než 1.

Zdravotní péče poskytnutá zdravotnickým zařízením nad vypočtený objem, vyjádřená počtem bodů za výkony zdravotnickým zařízením vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané za referenční období, se hradí podle seznamu výkonů s hodnotou bodu ve výši 0,50 Kč.

2.              U zdravotnického zařízení, které v referenčním období neexistovalo, popřípadě které neposkytovalo péči v dané odbornosti, může zdravotní pojišťovna pro účely výpočtu objemu použít průměrné počty bodů na jednoho unikátního pojištěnce, ošetřeného v dané odbornosti za referenční období, srovnatelných zdravotnických zařízení.

3.              U zdravotnického zařízení, kde oproti referenčnímu období dojde vlivem změny nasmlouvaného rozsahu poskytované zdravotní péče v některé odbornosti (tj. změně spektra nasmlouvaných výkonů) k nárůstu průměrného počtu bodů, na jednoho unikátního pojištěnce, se objem počtu bodů, podle bodu 1 písm. d) navýší o počet bodů, který odpovídá zdravotnickým zařízením vykázaným a zdravotní pojišťovnou uznaným nově nasmlouvaným zdravotním výkonům. U zdravotnických zařízení odbornosti 205 – pneumoftizeologie ( dříve TRN ), která provádí kalmetizační výkony,  zohlední zdravotní pojišťovny při úhradě poskytnuté zdravotní péče změny počtu bodů, nákladů na léky a PZT a nákladů na indukovanou péči na jednoho unikátního pojištěnce, které vznikly vlivem změn v povinném očkování proti tuberkulóze novelou vyhlášky č. 537/2006 Sb.

4.              Snížená hodnota bodu v dané odbornosti podle bodu 1 se nepoužije:

a)   v případě zdravotnického zařízení, které v referenčním nebo hodnoceném období v rámci jedné odbornosti ošetřilo 100 a méně unikátních pojištěnců, při nasmlouvané hodnotě poměrného kapacitního čísla 1,00. V případě poměrného kapacitního čísla menšího než 1,00 se limit 100 ošetřených unikátních pojištěnců přepočítává nasmlouvanou hodnotou poměrného kapacitního čísla pro danou odbornost. Poměrné kapacitní číslo vyjadřuje hodnotově velikost nasmlouvaného rozsahu zdravotní péče pro danou odbornost poskytované jedním nositelem výkonu se zdravotní pojišťovnou,

b)   v případě zdravotní péče poskytované pojištěncům z EU. Je-li péče poskytnuta v jiném, než českém  jazyce (a to i u cizinců pojištěným u českých zdravotních pojišťoven),  je hodnota bodu 2,00 Kč.

c)   v odbornosti 105 (115)  u výkonů screeningová koloskopie  - kód  15101  a primární screeningová koloskopie – kód 15105.

V  případech uvedených v písm. a) až c) se všechny výkony hradí s hodnotou bodu uvedenou v bodu 1 písm. d).

 

B)   Regulační omezení

1.        Pokud zdravotnické zařízení dosáhne průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za zvlášť účtované léčivé přípravky (s výjimkou zvlášť účtovaných léčivých přípravků hrazených na specializovaných pracovištích podle § 15 odst. 7 písm. b) zákona) a zvlášť účtovaný materiál (dále také jen ZÚM a ZÚLP) v hodnoceném období vyšší než 115 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za zvlášť účtované léčivé přípravky (s výjimkou zvlášť účtovaných léčivých přípravků hrazených na specializovaných pracovištích podle § 15 odst. 7 písm. b) zákona) a zvlášť účtovaný materiál v referenčním období, zdravotní pojišťovna může zdravotnickému zařízení, po skončení roku 2013, snížit úhradu o částku odpovídající 40 % zvýšených nákladů na zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál (nad 115 %), a to způsoby obsaženými ve smlouvě zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny.

 

2.        Pokud zdravotnické zařízení dosáhne průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v hodnoceném období vyšší než 115 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v referenčním období, zdravotní pojišťovna může zdravotnickému zařízení, po skončení roku 2013, snížit úhradu o částku odpovídající 40 % zvýšených nákladů na předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky (nad 115%), a to způsoby obsaženými ve smlouvě zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny. Do průměrné úhrady na jednoho unikátníhopojištěnce se započítávají i doplatky za léčivé přípravky, u kterých předepisující lékař vyloučil možnost nahrazení podle § 32 odst. 2 zákona.

 

3.        Pokud zdravotnické zařízení dosáhne průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech v hodnoceném období vyšší než 115 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce v referenčním období, zdravotní pojišťovna může zdravotnickému zařízení, po skončení roku 2013, snížit úhradu o částku odpovídající 40 % zvýšených nákladů za vyžádanou péči (nad 115 %), a to způsoby obsaženými ve smlouvě zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny. Do vyžádané péče se nezahrnují zdravotní výkony mamografického screeningu a screeningu karcinomu děložního hrdla prováděné zdravotnickým zařízením, které má se zdravotní pojišťovnou na poskytování těchto zdravotních výkonů uzavřenu smlouvu. Pro účely stanovení výše průměrných úhrad i výše případné srážky, podle věty první, se výkony vyžádané péče v hodnoceném i referenčním období ocení podle seznamu výkonů platného k 1.1.2013 hodnotou bodu platnou v hodnoceném období.

 

4.        Regulační omezení podle bodu 1 až 3 se nepoužijí, pokud zdravotnické zařízení odůvodní poskytnutou zdravotní péči, na jejímž základě došlo k překročení průměrných úhrad podle bodu 1, podle bodu 2, popřípadě podle bodu 3. Pokud zdravotní pojišťovna neprokáže, že zdravotnickým zřízením užitý postup nebyl lege artis a že existuje stejně účinný, ale levnější postup (užitá indukovaná péče, ZÚM, ZÚLP, léčivé přípravky a zdravotnické prostředky), regulaci vůči zdravotnickému zařízení neuplatní.

 

5.        Regulační omezení podle bodu 1 se nepoužijí, pokud celková úhrada za veškeré zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál v ambulantních zdravotnických zařízeních poskytujících ambulantní specializovanou péči v roce 2013 nepřevýší u příslušné zdravotní pojišťovny 100 % úhrad na tento druh zdravotní péče v roce 2012.

 

6.        Regulační omezení podle bodu 2 se nepoužijí, pokud celková úhrada za veškeré léčivé přípravky a zdravotnické prostředky předepsané v mimonemocničníchambulantních zdravotnických zařízeních poskytujících ambulantní specializovanou péči  v roce 2013 nepřevýší předpokládanou výši úhrad na tento druh zdravotní péče na rok 2013 vycházející ze zdravotně pojistného plánu příslušné zdravotní pojišťovny.

 

7.        U zdravotnického zařízení, kde oproti referenčnímu období došlo ke změně nasmlouvaného rozsahu poskytované zdravotní péče (změna počtu nositelů výkonů oprávněných předepisovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky a vyžadovat péči ve vyjmenovaných odbornostech), zdravotní pojišťovna, po dohodě se zdravotnickým zařízením, hodnoty průměrných úhrad v referenčním období pro tyto účely úměrně upraví.

 

8.        U zdravotnického zařízení, které v referenčním období nebo v jeho části neexistovalo, nebo nemělo uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou, může zdravotní pojišťovna použít pro účely uplatnění regulačních omezení podle bodů 1 až 3 referenční hodnoty srovnatelných zdravotnických zařízení.

 

9.        Pokud zdravotnické zařízení ošetřilo v referenčním nebo hodnoceném období v dané odbornosti 100 a méně unikátních pojištěnců, při nasmlouvané hodnotě poměrného kapacitního čísla 1,00, zdravotní pojišťovna tuto odbornost nezahrne do výpočtu regulace podle bodů 1. až 3. V případě poměrného kapacitního čísla menšího než 1,00 se limit 100 ošetřených unikátních pojištěnců přepočítává nasmlouvanou hodnotou poměrného kapacitního čísla pro danou odbornost.

 

10.   Regulační omezení podle bodu 3 se nepoužijí, pokud celková úhrada za vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech v roce 2013 nepřevýší předpokládanou výši úhrad na tento druh zdravotní péče na rok 2013 vycházející ze zdravotně pojistného plánu příslušné zdravotní pojišťovny.

 

11.   Zdravotní pojišťovna smí uplatnit regulační srážky dle bodů 1. až 3. maximálně u 5% zdravotnických zařízení příslušné odbornosti a to u těch, u kterých je překročení regulačních limitů nejvyšší.

 

12.   Regulační omezení podle bodů 1. a 3.  se nepoužijí, pokud celková úhrada za veškeré zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál a vyžádanou péči ve zdravotnickém zařízení v hodnoceném období nepřevýší u příslušné zdravotní pojišťovny 100 % úhrad na tento druh zdravotní péče v referenčním období.

 

13.   Zdravotní pojišťovna je oprávněna uplatnit regulační srážku podle bodů 1 až 3 maximálně do výše odpovídající 15 % objemu úhrady poskytnuté touto zdravotní pojišťovnou zdravotnickému zařízení za zdravotní výkony snížené o objem úhrady za zvlášť účtovaný materiál a zvlášť účtované léčivé přípravky za rok 2013.

 

14.   Pokud zdravotnické zařízení předepíše zdravotnický prostředek nad 5 000,- Kč, nebude tato částka zahrnuta do regulačních omezení.

 

15.   Zdravotní pojišťovny poskytnou zdravotnickým zařízením v rámci pravidelného měsíčního vyúčtování výkonů i přehledné informace průběžných měsíčních nákladů těchto zdravotnických zařízení na jimi předepsané léčivé přípravky a  zdravotnické prostředky, ZÚM, ZÚLP a indukovanou péči.   

 

16.   Zdravotní pojišťovna může zdravotnickému zařízení poskytnout měsíční předběžnou úhradu ve výši jedné šestiny 110 % objemu úhrady za odpovídající referenční období nebo ve výši hodnoty zdravotnickým zařízením vykázané, popřípadě zdravotní pojišťovnou uznané zdravotní péče za příslušný měsíc. Zvolenou formu předběžných úhrad zachovají zdravotní pojišťovny po celé hodnocené období, pokud zdravotnické zařízení, během hodnoceného období, nepožádá o snížení výše předběžných úhrad. Předběžné úhrady za hodnocené období budou finančně vypořádány v rámci celkového finančního vypořádání, včetně regulačních omezení, a to nejpozději do 120 dnů po ukončení hodnoceného období.

 

17.   Referenčním obdobím pro všechny body odstavce B) Regulační omezení je myšleno příslušné pololetí roku 2012 (nebo rok 2012).

 

 

Příloha č. 3

 

 

Požadavky na racionální elektronizaci českého zdravotnictví.

Schváleno radou Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s.

dne  17.02.2011

 

1.      Bezpečnost  proti úniku, zneužití, prodeji dat

-          bez užití centrálního úložiště dat

-          bez potřeby napojení PC užívaného ZZ na internet.

-          data by byla uložena na čipové kartě, kterou by měl pacient u sebe.

Zdůvodnění: Ve výše uvedeném smyslu nejsou v současné době nejsou bezpečná  žádná existující data, která jsou kdekoli centrálně shromažďována,nebo uložena v kterémkoli PC napojeném na internet (nejbezpečnější jsou dnes ta data, která vůbec neexistují) .  Z tohoto pohledu se jeví jako nejbezpečnější, aby data byla uložena na mediu, které bude mít pacient u sebe (např. čipová karta, jesp. Karta pojištěnce s čipem), které ale nebude využíváno k žádným jiným účelům, než ke komunikaci pacienta se zdravotnickým zařízením. Přístup k datům by byl podmíněn souhlasem (sdělením přístupových hesel) pacienta.

Případy  nouze (bezvědomí pacienta) by musely být ošetřeny ve zvláštním režimu. Je možno uvažovat např. tak, že by existoval základní soubor dat / která jsou základní pro jeho přežití/ o pacientovi, samozřejmě s jeho souhlasem, přístupové heslo tohoto souboru by bylo lékařské veřejnosti obecně známé pro všechny občany. Zde by byla jen zásadní data, např. alergie na včelí  jed. dg diabetes mell,  atd.

2.      Dobrovolnost pro pacienty i zdravotnická zařízení (lékaře)

-          toto lze zajistit jen tehdy, pokud se oba (pacient i lékař) sami  aktivně do systému přihlásí,

jakékoli jiné smlouvy  musí být řešeny mimo  - na zvláštním papíře či elektronicky –  myslí se jakékoli jiné smlouvy a dodatky (např. mimo smlouvy a úhradové dodatky mezi ZZ a ZP), pokud by v dané věci chtěla být ZP aktivní.

3.      Použitelnost bez rizik plynoucích z právní odpovědnosti

-          údaje zapsané v systému musí mít charakter zdravotnické dokumentace, musí být jasně stanoven rozsah dat, které mají být do systému zadány (např. soupis diagnos a užívané medikace včetně dávkování), musí být stanovena právní odpovědnost za škody způsobené tím, že v systému budou neplatná data nebo mylná data

-          pro každého pacienta musí být jeden jediný lékař (nejspíše registrující praktický lékař), který bude garantovat, že data uvedená v systému jsou platná a lze se na ně spolehnout. Tento lékař by jako jediný měl právo vpisovat do „hlavního chorobopisu“, ostatní by v tomto směli jen číst, sami by mohli vypisovat jen do vedlejších souborů s tím, že lékař s vyššími právy by jako jediný data přepisoval právě do „hlavního chorobopisu“.

 

 

4.      Finanční rentabilita.

-          Všechny výdaje a práce spojená se zápisem a  evidencí dat v systému musí být řádně a plnohodnotně zaplacena. Tím je myšleno: náklady na čipové karty, interface pro napojení do PC, software, školení, čas strávený zadáváním dat atd.

-          Měl by být zajištěn cenový dohled státu nad tím, aby  obsluha této komunikace nebyla

nepřiměřeným ziskem jak privátních firem, tak zdravotních pojišťoven.

 Cena práce lékaře  v souvislosti se zápisem dat by měla být totožná s cenou práce za jinou zdravotnickou péči.

5.      Maximální uživatelský komfort.

-          Práce s elektronicky uloženými daty musí lékaři pomáhat a šetřit čas, nikoli situaci komplikovat a zdržovat jej.

-          Uživatelsky nejpříjemnější nám přijde  systém, kdy data s sebou do ambulance přinese sám pacient (např. na kartičce pojištěnce s čipem). Lékař by se pak nemusel probojovávat komplikovaně přes různá hesla do různých serverů a nemusel by trvale být online. Prostě by dal kartičku s čipem do čtečky, pacient by zadal PIN a data by byla okamžitě k dispozici.

6.      Financování  oddělené od systému veřejného zdravotního pojištění.

-          financování systému musí být zajištěno z jiných zdrojů, než je solidární zdravotní pojištění. Buď přímými platbami pacientů nebo formou jejich připojištění na tuto službu.

-          musí být jednoznačně zajištěno, aby služby spojené s tímto systémem nekonsumovaly peníze vybrané od občanů ČR k zajištění zdravotní péče o ně. 

7.      Požadavek na elektronizaci zdravotnictví musí být  určen  výhradně zájmem pacienta.

- na  elektronizaci mají zájem různé zájmové skupiny, napojené na zdravotnictví. Vidí v tom obrovský zdroj příjmu typu rozsáhlé státní zakázky. Tomuto základnímu zájmu podřizují představy o realizaci a dalších podmínkách.

V konečném důsledku by důslednou elektronizací  mohli dosáhnout stavu, kdy bez nich nebude možno vůbec poskytovat jakoukoli léčebně preventivní péči. Tedy stavu totální závislosti systému. To není možno připustit.

-          výčet hlavních zájmových skupin :

         a/    pacienti- mohou mít profit, je třeba odfiltrovat potenciální rizika

         b/   poskytovatelé- v některých případech časový profit, zkrátí se doba potřebná na anamnesu,

                                         zápisy mohou být zdrojem příjmu, ale  převažují negace v případě centrálního úložiště dat,

            c/ zdravotní pojišťovny- potřebná data mají, ale nevyužívají je. Vnucovaná teorie o úsporách a možnostech kontrol je zakrývající skutečný účel, což jsou další zdroje příjmu pro zainteresované jedince.

          d/ IT firmy- výrazný zájem ekonomický, zajištěný příjem na léta dopředu, jsou schopny ovládnout zdravotnictví.

        e/ farmaceutické firmy a dodavatelé zdravotnické techniky- výrazný zájem, vyplývající z kompletní informační databáze, v případě centrální databanky. Úniku dat nelze zabránit.

Souhrn k bodům 6. a 7.:

-          Elektronizace má být v první řadě prospěšná pacientům a zvyšovat komfort práce lékařům, resp. zdravotnickým zařízením bez zbytečného prodražování poskytování zdravotní péče.

-          Nemá jít o shromažďování dat, ale výměnu dat a to bez bezplatného předávání know-how lékařů.

-          Skutečná úspora nebude v nějaké pomyslné redukci počtu zdvojených vyšetření (kterých je tak málo, že náklady na jejich redukci by byly vyšší, než ta sama péče), ale ve zrychlení práce s daty bez potřeby je přepisovat z papíru na papír při zachování záruky, že data, která lékař ze systému dostane,  jsou platná a pravdivá.

 

Rada SAS.

 

Příloha č. 4:

 

JUDr. Pavel Varvařovský

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV - OMBUDSMAN

Údolní 658/39
Brno-město
Brno
602 00 Brno 2

 

 

Věc: 

Sečská výzva – návrh na změnu zákona O provozu na pozemních komunikacích č. 297/2011 Sb. a související vyhlášky č. 72/2011 Sb. O stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

 

Vážený pane ombudsmane,

obracíme se na vás jako účastníci XVIII. Celostátní konference Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP a 51. Celostátní konference AT sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Vyjadřujeme nesouhlas se zněním výše jmenovaných zákonných norem, zejména s ohledem na životy a zdraví našich pacientů a kvalitu jejich života.  Chceme poukázat na skutečnost, že uvedené zákonné normy neplní funkci ochrany společnosti před nežádoucími jevy, pro kterou byly zamýšleny.

Současně Vás žádáme o posouzení dopadu uvedených norem ve vztahu k lidským právům občanů ČR.

 

Problematiku nám dnes regulují tyto zákonné normy:

Zákon: O provozu na pozemních komunikacích č. 297/2011 Sb

Vyhláška: O stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel č. 277/2004 Sb., v novele č. 72/2011 Sb.

 

Nově je v § 89 a uvedeno: z. č. 297/2011 Sb

 

Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.

 

Pro lékaře zákon v současné podobě představuje zásadní průlom do profesní mlčenlivosti. Informace, poskytnutá držitelem ŘP ošetřujícímu lékaři, nabývá stejnou závažnost jako vražda, plánování atentátu, pohlavní zneužívání nezletilé osoby a ostatní závažné trestné činy, na které se vztahuje oznamovací povinnost ukládaná Trestním zákoníkem.

 

Vyhláška. č. 277/2004 Sb.

 

VIII. Nemoci, vady nebo stavy způsobené závislostí na alkoholu (alkoholismus) vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

skupina 1 a 2

1. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel je vyloučena u žadatele nebo řidiče, který je závislý na alkoholu (alkoholismus) nebo neschopný vzdát se požívání alkoholu tak, aby nebyla ovlivněna schopnost řídit motorové vozidlo (§ 84 odst. 3 zákona).

2. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel žadatele nebo řidiče,

a) který byl v minulosti závislý na alkoholu (alkoholismus) nebo neschopný vzdát se vlivu alkoholu při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněná důsledná a trvalá abstinence trvající alespoň 2 roky, jejíž prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem, nebo

b) u kterého byly zjištěny opakované akutní intoxikace v anamnéze, lze uznat pouze na základě závěrů odborného vyšetření.

Pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.

Vyhláška. č. 277/2004 Sb.

 

IX. Nemoci, vady a stavy spočívající v závislosti na požívání psychoaktivních (psychotropních) látek, léčiv nebo jejich kombinací (toxikománie) vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

 

skupina 1 a 2

1. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel je vyloučena u žadatele nebo řidiče, který

a) je závislý na požívání psychoaktivních látek, léčiv nebo jejích kombinací,

b) není závislý, ale pravidelně zneužívá psychoaktivní látky nebo léčiva nebo jejich kombinace nebo

c) pravidelně užívá psychoaktivní látky nebo léčiva, jejichž účinek nebo jejich kombinace může snížit schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo, a to v takovém množství, které má negativní vliv na jejich řízení.

2. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel žadatele nebo řidiče, který byl v minulosti závislý na psychoaktivních látkách nebo je neschopný vzdát se vlivu psychoaktivních látek při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněná dvouletá důsledná a trvalá abstinence, jehož prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem; pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy

 

 

Pod stejnou sankcí se tak ocitají:

 

1.      Ti, kteří neukázněně řídí pod vlivem návykové látky a jsou zadrženi silniční kontrolou.

2.      Ti, kteří jsou aktivně závislí na návykových látkách a často řídili pod vlivem.

3.      Ti, kteří jsou aktivně závislí na návykových látkách, ale nikdy by si nedovolili pod vlivem řídit.

4.      Ti, kteří užívají kombinace léčiv s psychoaktivním účinkem.

5.      Společně s těmi, kteří jsou motivovaní k léčbě, přišli dobrovolně, nebo i nedobrovolně, ale abstinují, spolupracují na léčbě, ale ještě to nejsou celé dva roky.

 

Přestože chování výše popsaných pacientů se zásadně liší, jejich postoj k odpovědnosti je rozdílný, jejich zdravotní stav je rozdílný, mají nastavenou rovnou sankci - odnětí ŘP.

 

Paradoxem zůstává, že ti kteří jednají z hlediska společenské nebezpečnosti nejzávažněji (viz bod 1. a 2.) vyváznou často se sankcí nejmenší.

 

Dle našeho názoru by zákon měl působit motivačně, k navození tlaku na pozitivní změnu, tedy změnu vedoucí k pro-léčebným aktivitám jedince, měl by jedinci ponechávat a určovat plnou odpovědnost za dodržování pravidel abstinence za volantem, i když je závislý, vyjma zdravotních postižení v souvislosti s abusem, která mohou ovlivnit schopnost řídit motorové vozidlo, což lze posoudit odborným vyšetřením.

 

Zákon by měl sankčně působit až tam, kde dynamika vývoje nemoci, nespolupráce na léčbě, nekvalitní náhled a snížená schopnost zdržet se řízení pod vlivem, vylučují terapeutickou změnu a stabilizaci.

Měl by maximálně zohledňovat oddělení léčebné funkce od sankční, jinak nám vzniknou nepříjemné analogie s institutem „Ochranné léčby“, ale v daleko plošnějším měřítku.

 

 

V současnosti je to prakticky naopak:

 

·        Soubor zákonů působí sankčně na základě mandatorního požadavku odebrání ŘP pro diagnózu

·        tím je primárně demotivující pro pacienty, respektive pro ty, kteří o léčbě uvažují.

·        Nezohledňuje pacientův přístup, motivaci, náhled, odpovědnost a spolupráci na léčbě, sankce ukládá paradoxně.

·        Nezohledňuje dynamiku vývoje nemoci a její eventuální stabilizaci v čase kratším, než 2 roky.

·        Sankci přesouvá na lékaře, který má současně poskytovat terapii. 

·        Vytváří negativní socioekonomické důsledky (ztráta zaměstnání u léčeného, ztráta dosažitelnosti zdravotnické služby apod.).

·        Léčbu, posuzování ani monitoraci po dobu 2 let přitom nelze zajistit ve stávající síti ambulantních poskytovatelů specialistů, pokud se začne zákon důsledně v celé zdravotnické síti uplatňovat.

·        Má protiústavní, šikanující charakter znevýhodněním občana, který se chce léčit.

 

 

Návrhy pro novelizační prováděcí předpis, metodické opatření:

 

·        Zohlednit dobrou spolupráci v léčbě a dobré výsledky v léčbě podmíněným odkladem sankce.

 

·        Dát lékaři kompetenci, aby mohl z tohoto zhodnocení vycházet a ponechat pacienta způsobilého s podmínkou. A naopak, pokud dynamika stonání a zdravotní postižení povedou k významnému snížení rozpoznávacích zejména ovládacích schopností a zvýšily by tak riziko řízení pod vlivem návykových látek, pak uplatnit návrh k odnětí ŘP bezodkladně.

 

·        Podobně uplatnit návrh na odnětí ŘP v případě výrazného selhávání pacienta v léčbě, při absenci pozitivního léčebného efektu, při recidivách a nedosažené stabilizaci problému. V případě, že dalším léčebným úsilím má být dosaženo navrácení ŘP, pak za minimální lhůtu prokazatelné abstinence při odvykací léčbě považovat dobu 1 roku.

 

·        Maximálně zohledňovat oddělení léčebné funkce od sankční například tím, že specialista, který poskytuje léčbu, dává zprávu o průběhu se svými závěry posuzující instituci, která pak rozhoduje o eventuálním sankčním opatření. Tou navrhujeme například Pracovní lékařství, posudkové lékařství, nebo dopravního psychiatra.

 

·        Dbát na udržení logiky a souvislostí v kontextu, nebo v součinnosti s jinými vyhláškami v dopravě a s orgány činnými v trestním řízení, aby nedocházelo k výše uvedeným paradoxům při zásazích Policie ČR a stanovit možnost pružné a efektivní spolupráce se soudy.

 

Vzhledem k závažným pochybením v obsahu zákona důrazně  žádáme, aby byla v případě novelizace požádána o odbornou spolupráci Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP.

 

 

Tato výzva byla schválena účastníky výroční schůze Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP dne 15.5.2012.