Zápis z jednání Rady SAS 17.2.2011

Rada SAS

17.2.2011 od  17.10 do  19.45 hod.  

Účast: viz prezenční listina

 

Rada bere na vědomí:

 

1.                  informaci o tom, že 27.12.2010 vyšla úhradová vyhláška MZ pro rok 2011 396/2010 Sb. Na www.sasp.cz je článek, který obsahuje data z této vyhlášky týkající se ambulantních specialistů s vysvětleními.  V tomto článku jsou zároveň rozbory všech dodatků zdravotních pojišťoven a přiloženy jsou i kompletní texty těchto dodatků tak, aby si každé zdravotnické zařízení mohlo přímo srovnat to, co samo dostane od ZP, se vzorovým textem, jenž jsme posuzovali my. Velký problém vidíme v nabídkách OZP (poj. 207), která nabízí 9 typů dodatků, přičemž všechny jsou tzv. jinými dohodami pro zdravotnická zařízení vždy horšími než je text úhradové vyhlášky.

 

Všechny jejich nabídky (na rozdíl od vyhlášky MZ) obsahují totiž bez jakékoli kompenzace:

 

-         tvrdší (než vyhláškové) regulace za předpis  ZÚMu a ZÚLPu,

-         ustanovení, dle kterého chce OZP dodatečně krátit naše úhrady nad rámec stanovený vyhláškou MZ,

-         ustanovení o tom, že ZZ souhlasí s namátkovými kontrolami kvality bez předchozího ohlášení bez toho, že by bylo jakkoli naznačeno, co OZP za kvalitu považuje a doplněna nabídka, co ZZ souhlasem s tímto ustanovením získá navíc.

 

Proto všem ZZ doporučujeme ze strany OZP nabízený dodatek odmítnout a žádat podobu striktně kopírující text vyhlášky MZ 396/2010 Sb..

 

Dle vyjádření ing. Friedricha, generálního ředitele OZP, tato ZP  zatím nechce od svých nabídek hromadně ustoupit, připouští prý ale  individuální projednání s tím, že slibuje, že nebude ZZ nijak zdržovat platby za jejich faktury doručené před koncem jednání o dodatku.

 

Víme, že pokud odmítneme ze strany OZP nabízený pro nás jen nevýhodný dodatek, OZP v první kole naše námitky nebude akceptovat. Protože nám ale nemůže „jinou dohodu“ vnutit bez našeho souhlasu, doporučujeme: Stejně jako my trvejte i třeba opakovaně (nezávisle na textu odmítavé odpovědi ze strany OZP) na svém a žádejte dodatek dle vyhlášky MZ

 

S vedením OZP na toto téma intensivně komunikujeme, stížnost na jejich postup jsme vznesli 16.2. ústně a 17.2. písemně přímo ministrovi zdravotnictví, své odmítavé stanovisko plánujeme sdělit i Správní radě OZP,která má zasedat v týdnu od 21.2.2011.

 

Jsme jednoznačně toho názoru, že OZP svým přístupem zpochybňuje

-         základní pravidla vyjednávání o smlouvách,  

-         dohodovací řízení,

-         vyhlášku MZ jako základní výchozí dokument pro jednání se ZZ, neboť všemu nadřazuje svůj zdravotně-pojistný plán, který je ale z pohledu ZZ vnitřním dokumentem OZP pro ZZ nezávazným.

 

O dalším vývoji situace  budeme  členy SAS informovat na webu a cestou mailingu SAS. Zároveň dáme k dispozici vzory dopisů pro komunikaci s OZP v této věci.

 

2.                  informaci o jednání Koalice soukromých lékařů s ministrem zdravotnictví 16.2.2011, na kterém on osobně slíbil, že dojde-li k dohodě s LOKem a bude měněna úhradová vyhláška MZ pro rok 2011, budou změny provedeny jen v částech týkajících se lůžkové péče. Do jiných příloh nebude prý nijak zasahováno (úhrady jiným segmentům nebudou nijak snižovány ani zvyšovány). V případě, že k této dohodě nedojde, slíbil ministr opakovat jednání s řediteli ZP o zmírnění našich regulačních mechanizmů v souvislosti s možným navýšením množství naší práce v oblastech, ve kterých by došlo k omezení provozu nemocničních ambulancí. Ministr akceptoval, že v takovém případě je třeba jasný a otevřený závazek předem od všech  ZP, ne jen od poj. 213 a 217, což již máme. Ministr zdravotnictví  sám i v této souvislosti označil za nepřijatelné ustanovení o možném dodatečném krácení našich úhrad, jež je nám „nabízeno“ od poj. 207.

 

3.                  informaci o vývoji a výsledcích individuálních jednání jednotlivých ZZ s VZP o regulacích za rok 2009. Podle dalších průběžných zpráv až na výjimky, kde se stále o regulačních srážkách jedná, prakticky všechna zdravotnická zařízení, která se odvolala a užila mimo konkrétní argumenty i údaje a rady z webu SAS, se svými odvoláními u VZP uspěla. Rada SAS nadále deklaruje svou připravenost pomoci v obraně proti regulačním srážkám včetně smírčího řízení všem členům SAS.

 

4.                  informaci o tom, že společnost IZIP spolu s VZP sice odpověděla na naše otázky formulované na   minulém jednání (viz zápis z 13.1.2011). Její odpovědi jsou ale buď vyhýbavé nebo neúplné, takže je nemůže akceptovat, resp. nijak nerozptýlily naši krajní nedůvěru k systému IZIP jako takovému.

 

 

5.                  informaci o tom, že 31.1.2011 proběhlo společné jednání zástupců SAS, SPL, SPLDD, SSG Stomatologické komory, Společnosti všeobecného lékařství a České lékařské komory na téma elektronizace českého zdravotnictví. Všichni účastníci odmítli projekt IZIP jako neživotaschopný, předražený, prakticky nepoužitelný a potencionálně nebezpečný pro pacienty i zdravotnická zařízení. Byla založena „Liga pro racionální elektronizaci českého zdravotnictví“ a byly formulovány základní zásady, které považujeme všichni za nepodkročitelné. O těchto  zásadách, které jsou přílohou č. 1 tohoto zápisu,  budeme t.č. dále jednat se všemi ZP a na úrovni MZ.

 

 

 

 

 

Rada SAS:

 

1)     ukládá Dr. Jojkovi sdělit stanovisko Rady SAS k dodatkům OZP – bod 1) tohoto zápisu v části „Rada bere na vědomí“ -  vedení této ZP včetně její správní rady s důraznou žádostí, aby tato pojišťovna ihned všem ZZ ambulantních specialistů nabídla také dodatky striktně v dikci příslušné přílohy úhradové vyhlášky a přestala jim vnucovat „jiné dohody“ které jsou vždy jen pro ZZ horší. Rada SAS navrhuje doporučit vedení OZP, aby napříště konsultovala text dodatků s vedením SASu předem, předtím, než jej začne rozesílat jednotlivým ZZ tak, jak to činí většina ostatních ZP.

 

2)     schvaluje připomínky k návrhům  zákonů o zdravotních službách a specifických zdravotních službách (příloha č. 2 tohoto zápisu).

 

3)     ukládá Dr. Jojkovi   poslat MZ připomínky Rady SAS  k návrhům  zákonů o zdravotních službách a specifických zdravotních službách (příloha č. 2 tohoto zápisu) a žádat jejich akceptaci. Za zvlášť nebezpečný považuje Rada SAS záměr dát všem stávajícím zdravotnickým zařízením povinnost se nově registrovat, což by mohlo znamenat významnou ztrátu jejich dosavadních jistot.

 

4)     nedoporučuje ambulantním specialistům účast na pilotních projektech systému IZIP a Akord(2G). Postoj Rady SAS k nim včetně příčin výhrad jsou podrobně rozebrány v příslušných článcích na www.sasp.cz

 

5)     schvaluje zaplacení členských příspěvků SASu pro rok 2011 v E.A.N.A. Pro rok 2011 si Rada SAS stanovuje pro naše členství jako  prioritu naší činnosti iniciovat v E.A.N.A. výměnu zkušeností členských zemí v problémech  evropských soukromých lékařů s přenosem požadavků z těchto diskusí do Evropského parlamentu.

 

6)     schvaluje zaplacení členských příspěvků SASu pro rok 2011 v NRC.

 

Příští jednání Rady SAS:  10.3., 14.4., 12.5., 17.6. 2011.

 

Zapsal Dr. Jojko

 

 

Příloha č. 1 zápisu:

 

Požadavky na racionální elektronizaci českého zdravotnictví.

Schváleno radou Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s.

dne  17.02.2011

 

1.      Bezpečnost  proti úniku, zneužití, prodeji dat

-          bez užití centrálního úložiště dat

-          bez potřeby napojení PC užívaného ZZ na internet.

-          data by byla uložena na čipové kartě, kterou by měl pacient u sebe.

Zdůvodnění: Ve výše uvedeném smyslu nejsou v současné době nejsou bezpečná  žádná existující data, která jsou kdekoli centrálně shromažďována,nebo uložena v kterémkoli PC napojeném na internet (nejbezpečnější jsou dnes ta data, která vůbec neexistují) .  Z tohoto pohledu se jeví jako nejbezpečnější, aby data byla uložena na mediu, které bude mít pacient u sebe (např. čipová karta, jesp. Karta pojištěnce s čipem), které ale nebude využíváno k žádným jiným účelům, než ke komunikaci pacienta se zdravotnickým zařízením. Přístup k datům by byl podmíněn souhlasem (sdělením přístupových hesel) pacienta.

Případy  nouze (bezvědomí pacienta) by musely být ošetřeny ve zvláštním režimu. Je možno uvažovat např. tak, že by existoval základní soubor dat / která jsou základní pro jeho přežití/ o pacientovi, samozřejmě s jeho souhlasem, přístupové heslo tohoto souboru by bylo lékařské veřejnosti obecně známé pro všechny občany. Zde by byla jen zásadní data, např. alergie na včelí  jed. dg diabetes mell,  atd.

 

2.      Dobrovolnost pro pacienty i zdravotnická zařízení (lékaře)

-          toto lze zajistit jen tehdy, pokud se oba (pacient i lékař) sami  aktivně do systému přihlásí,

jakékoli jiné smlouvy  musí být řešeny mimo  - na zvláštním papíře či elektronicky –  myslí se jakékoli jiné smlouvy a dodatky (např. mimo smlouvy a úhradové dodatky mezi ZZ a ZP), pokud by v dané věci chtěla být ZP aktivní.

 

3.      Použitelnost bez rizik plynoucích z právní odpovědnosti

-          údaje zapsané v systému musí mít charakter zdravotnické dokumentace, musí být jasně stanoven rozsah dat, které mají být do systému zadány (např. soupis diagnos a užívané medikace včetně dávkování), musí být stanovena právní odpovědnost za škody způsobené tím, že v systému budou neplatná data nebo mylná data

-          pro každého pacienta musí být jeden jediný lékař (nejspíše registrující praktický lékař), který bude garantovat, že data uvedená v systému jsou platná a lze se na ně spolehnout. Tento lékař by jako jediný měl právo vpisovat do „hlavního chorobopisu“, ostatní by v tomto směli jen číst, sami by mohli vypisovat jen do vedlejších souborů s tím, že lékař s vyššími právy by jako jediný data přepisoval právě do „hlavního chorobopisu“.

 

 

4.      Finanční rentabilita.

-          Všechny výdaje a práce spojená se zápisem a  evidencí dat v systému musí být řádně a plnohodnotně zaplacena. Tím je myšleno: náklady na čipové karty, interface pro napojení do PC, software, školení, čas strávený zadáváním dat atd.

-          Měl by být zajištěn cenový dohled státu nad tím, aby  obsluha této komunikace nebyla

nepřiměřeným ziskem jak privátních firem, tak zdravotních pojišťoven.

 Cena práce lékaře  v souvislosti se zápisem dat by měla být totožná s cenou práce za jinou zdravotnickou péči.

 

5.      Maximální uživatelský komfort.

-          Práce s elektronicky uloženými daty musí lékaři pomáhat a šetřit čas, nikoli situaci komplikovat a zdržovat jej.

-          Uživatelsky nejpříjemnější nám přijde  systém, kdy data s sebou do ambulance přinese sám pacient (např. na kartičce pojištěnce s čipem). Lékař by se pak nemusel probojovávat komplikovaně přes různá hesla do různých serverů a nemusel by trvale být online. Prostě by dal kartičku s čipem do čtečky, pacient by zadal PIN a data by byla okamžitě k dispozici.

6.      Financování  oddělené od systému veřejného zdravotního pojištění.

-          financování systému musí být zajištěno z jiných zdrojů, než je solidární zdravotní pojištění. Buď přímými platbami pacientů nebo formou jejich připojištění na tuto službu.

-          musí být jednoznačně zajištěno, aby služby spojené s tímto systémem nekonsumovaly peníze vybrané od občanů ČR k zajištění zdravotní péče o ně. 

7.      Požadavek na elektronizaci zdravotnictví musí být  určen  výhradně zájmem pacienta.

- na  elektronizaci mají zájem různé zájmové skupiny, napojené na zdravotnictví. Vidí v tom obrovský zdroj příjmu typu rozsáhlé státní zakázky. Tomuto základnímu zájmu podřizují představy o realizaci a dalších podmínkách.

V konečném důsledku by důslednou elektronizací  mohli dosáhnout stavu, kdy bez nich nebude možno vůbec poskytovat jakoukoli léčebně preventivní péči. Tedy stavu totální závislosti systému. To není možno připustit.

-          výčet hlavních zájmových skupin :

         a/    pacienti- mohou mít profit, je třeba odfiltrovat potenciální rizika

         b/   poskytovatelé- v některých případech časový profit, zkrátí se doba potřebná na anamnesu,

                                         zápisy mohou být zdrojem příjmu, ale  převažují negace v případě centrálního úložiště dat,

            c/ zdravotní pojišťovny- potřebná data mají, ale nevyužívají je. Vnucovaná teorie o úsporách a možnostech kontrol je zakrývající skutečný účel, což jsou další zdroje příjmu pro zainteresované jedince.

          d/ IT firmy- výrazný zájem ekonomický, zajištěný příjem na léta dopředu, jsou schopny ovládnout zdravotnictví.

        e/ farmaceutické firmy a dodavatelé zdravotnické techniky- výrazný zájem, vyplývající z kompletní informační databáze, v případě centrální databanky. Úniku dat nelze zabránit.

Souhrn k bodům 6. a 7.:

-          Elektronizace má být v první řadě prospěšná pacientům a zvyšovat komfort práce lékařům, resp. zdravotnickým zařízením bez zbytečného prodražování poskytování zdravotní péče.

-          Nemá jít o shromažďování dat, ale výměnu dat a to bez bezplatného předávání know-how lékařů.

-          Skutečná úspora nebude v nějaké pomyslné redukci počtu zdvojených vyšetření (kterých je tak málo, že náklady na jejich redukci by byly vyšší, než ta sama péče), ale ve zrychlení práce s daty bez potřeby je přepisovat z papíru na papír při zachování záruky, že data, která lékař ze systému dostane,  jsou platná a pravdivá.

 

Rada SAS.

 

Příloha č. 2 zápisu:

 

Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s.

Připomínky k návrhům zákonů

Radou SAS schváleno na jednání dne17.2.2011.

 

 

I.                  Návrh zákona o zdravotních službách

 

A. Obecně:

Nenamítáme nic proti základní konstrukci zákona, ponecháváme stranou ustanovení, se kterými souhlasíme. Zároveň věříme, že prakticky všem našim připomínkám bude vyhověno, neboť v žádné své části nejdou proti základní filozofii v současné době připravované reformy zdravotnictví a ve většině nejdou také proti ustanovením návrhu zákona tak, jak je připraven. Zároveň tímto děkujeme za vyhovění některým z dříve přednesených připomínek.

 

K danému návrhu máme ještě tuto připomínku:
Návrh, který zde připomínkujeme,  jsme již připomínkovali několikrát hned po předložení týmem MUDr. Julínka. V té době jsme o něm  mnohokrát jednali s MUDr. Hellerovou i ostatními náměstky ministra zdravotnictví a dlužno říci, že v řadě případů bylo dosaženo shody. Mrzí nás, že tato činnost je vlastně předložením uvedeného dnešního textu do značné míry  negována a vrací nás skoro k nulové variantě.

Jsme připraveni detailně vysvětlit důvody, které nás k připomínkám vedou.
Jde nám hlavně o to, aby text zákona již u svého vzniku nedával podmínky, které jsou zcela nereálné a je nepochybné, že budou nějakým způsobem obcházeny či v nejkratší době novelizovány pro naprostou neživotnost.
Také považujeme za klíčové -  a na to,  myslíme, máme právo - aby text zákona neumožňoval několikerý výklad a základ pro právní spory díky nejasným výkladům textu. Proto žádáme o jasné formulace.
Jsme si vědomi, že politická situace vede k nutnosti maximálně zkrátit připomínkové řízení a zákon v co nejkratší době vydat, proto jsme připraveni kdykoli osobně jednat v této věci tak, aby bylo dosaženo shody.

 

Všechny  vyjmenované připomínky považujeme za zásadní, důrazně protestujeme proti požadavku povinnosti na paušální přeregistraci  všech stávajících zdravotnických zařízení - § 125 a následující.

 

Sledujeme tím tyto cíle:

-          nepřipustit zbytečný nárůst administrativní zátěže v systému poskytování zdravotní péče,

-          zajistit všem subjektům vyjmenovaným v zákoně rovné a spravedlivé postavení,

-          zajistit pro pacienty dlouhodobě maximálně kvalitní zdravotní péči poskytovanou za přiměřenou cenu,

-          zajištění přiměřené postavení profesní samosprávy,

-          zreálnění těch lhůt, které jsou v návrhu příliš krátké,

-          vyloučení zásahů do dříve nabytých práv, resp. nechceme  připustit zbytečnou existenční  nejistotu zdravotnických zařízení.

 

B. Konkrétně:

 

1)      § 3, odst. (3) – z užité formulace není jasné, zda léčebný postup musí či nemusí být v písemné podobě. Sami preferujeme to, aby nebyla písemná forma povinná, max. připouštíme, že by na konci prvního vyšetření bylo povinné písemně zaznamenat diferenciální diagnostiku a návrh léčby. Tato připomínka se týká i §46, odst. (1), b).

 

2)      §4, odst. (2), j.) – máme za to, že do lékárenské péče nepatří o poradenství v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví, neboť lékárník není v tomto dostatečně erudován.

 

3)      § 13, odst. (1) a) – zásadně nesouhlasíme, aby pro účely zákona o zdravotních službách byla narušena bezúhonnost jakýmkoli úmyslným trestným činem s omezením jen délku trestu. Jde nám o to, aby lékař nemusel ukončit provozování své praxe jen např. proto, že zavinil dopravní nehodu.

 

4)      §14, odst. (3) – jako zástupci hlavně drobných zdravotnických zařízení považujeme  požadavek, aby odborný zástupce byl jeden na jednoho poskytovatele a limitace v možnosti zároveň působit ve vedoucích organizačních funkcích jiných zdravotnických zařízení za diskriminační. V praxi by to vlastně znamenalo, že odborný zástupce velkého zdravotnického zařízení by konal svou funkci na území třeba i větším, než je kraj, na druhou stranu odborný zástupce jednooborové ambulance  s jedním lékařem by měl velmi limitované možnosti. Za zásadní ale považujeme, aby v zákoně byl jasně vymezen rozdíl mezi funkcí „odborného zástupce“ a požadavkem na plnou erudici lékaře. Považujeme tedy za důležité, aby např. v části vymezující povinnosti zdravotnického zařízení byla stanovena zákonná povinnost mít v každém oboru potřebný počet plně erudovaných lékařů, tedy v každém místě poskytování zdravotní péče musí být plně erudovaný lékař, nejlépe tak, aby, nepůjde-li od školící zařízení,  připadl max. jeden lékař s nedokončeným vzděláním na jednoho plně erudovaného.

 

5)      § 24, odst.(3) d) – nesouhlasíme s tím, aby došlo ke ztrátě registrace, pokud poskytovatel neplní povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

 

6)      §24, odst. (4), a) – uznáváme, že poskytovatel musí hlídat, aby jeho jménem neposkytovali zdravotní péči zdravotníci pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, požadujeme ale, aby registrace jakkoli velkého zdravotnického  zařízení nemohla být ohrožena jen náhodným a ojedinělým pochybením jednoho jeho zaměstnance a aby zákon jasně stanovil, co považuje za návykovou látku a jaké její zkonzumované množství, resp, hladinu alkoholu v krvi chce trestat právě odnětím registrace zdravotnickému zařízení.

 

7)      § 26 – lhůty. Z pohledu ambulantních zdravotnických zařízení považujeme lhůty 1 měsíc (odst. 1) a  5 let (odst. 5) zde za špatně nastavené. Aby tyto odpovídaly reálným možnostem, žádáme lhůtu 1 měsíc prodloužit na minimálně tři měsíce, lhůtu 5 let naopak zkrátit na maximálně 1 rok. 

 

8)      § 27 – lhůta 15, resp. 60 dnů k oznámení a následnému zahájení provozování zdravotnického zařízení po úmrtní původního poskytovatele je pro některé typy zdravotnických zařízení nesplnitelná, zásadně tedy požadujeme prodloužit lhůty na reálné úrovně, tj. 30 dnů pro oznámení a alespoň 12 měsíců pro zahájení pokračování.

 

9)       § 28, odst. (3), c) – stanoví-li zákon právo pacienta na „konsultaci“, měl by zároveň stanovit, co je tím myšleno (rozsah), maximální možnou frekvenci a také to, jak bude tato služba hrazena.

 

10)  § 30, odst. (1) – zákon by měl stanovit povinnost na straně pacienta si k účelům komunikace ve zdravotnickém zařízení tlumočníka přivést a i jeho tlumočení hradit.

 

11)  § 31, odst (1) – zde požadujeme vyspecifikovat, že poskytovatel má právo podávat všechny informace jen v ČR uznaném oficielním jazyku, tedy v češtině, max. připouštíme, že pacient má právo na tlumočníka do jemu srozumitelného jazyka, kterého ale musí uhradit ze svých prostředků. Tato připomínka se týká i § 46, odst. (1), a), resp. všech ustanovení, která hovoří o jakékoli komunikaci mezi lékařem, resp. poskytovatelem a pacientem nebo osobou oprávněnou dostávat informace o jeho zdravotním stavu.

 

12)  § 31, odst. (2) – zákon zde vyžaduje nejspíše doložit to, že pacient byl informován o všech alternativách  postupu při jeho léčbě. Máli zdravotnické zařízení toto mít účinně ošetřeno, muselo by jít o informaci písemnou, což je ovšem v praxi klasické ambulance nerealizovatelný požadavek. Zásadně požadujeme, aby odstavec byl přeformulován v tom smyslu, jak je toto dnes uvedeno ve vyhlášce o zdravotnické dokumentaci, tedy aby povinnost zpracovat tuto informaci písemně byla dána jen v případech, kdy lékař toto uzná za potřebné či vhodné.

 

13)  Upozorňujeme, že §45 má dva odstavce (2)

 

14)  § 45, první odst. (2), g) – zásadně nesouhlasíme s tím, aby  povinnost zajišťovat za sebe zástup byla povinností výhradně poskytovatele. Za dostupnost péče a její regionální rozložení jsou odpovědny výhradně a jen zdravotní pojišťovny. Poskytovatelé mohou za určitých podmínek s nimi v tomto spolupracovat, rozhodně ale nemohou sami nést plnou tíhu celého úkolu, který může být v některých oborech i nesplnitelným. Ze stejných důvodů nesouhlasíme s povinností vymezenou v §46, odst. (3), neboť stejné argumenty platí pro péči praktických lékařů.

 

15)  § 45, první odst. (2), n) – navrhujeme vypustit poslední větu tohoto odstavce, tedy povinnost odesílat Krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy. Smlouva se během své existence často mění a jde o zbytečnou administrativní zátěž navíc.

 

16)  § 46, odst. (1), f) – zákon by měl jednoznačně stanovit, co myslí  „účastí zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb při epidemiích nebo při nebezpečí jejich vzniku“. Užitá formulace připouští velmi široký výklad, který by mohl být ze strany orgánů veřejného zdraví velmi snadno zneužit.

 

17)  § 47, odst. (4), b), c) – příslušná ustanovení považujeme v podmínkách běžné praxe s jedním lékařem za nesmyslné. Alternativou je, že by o sobě ZZ vyhlásilo, že je „ve všech ohledech nejlepší“ a u tohoto textu jen v požadovaných intervalech měnilo datum.

 

18)  § 48, odst. (6)  - zásadně nesouhlasíme s tím, abychom automaticky museli odesílat evidenci odmítnuté péče komukoli. Jde opět o zbytečnou administrativní zátěž všech zúčastněných.

 

19)  § 52, odst (2) – zásadně nesouhlasíme s tím, aby poskytovatel, který má etické důvody k odmítnutí péče o pacienta měl automatickou povinnost hledat jiného poskytovatele. Mělo by jí o povinnost zdravotní pojišťovny.

 

20)  § 67 –máme za to, že zde chybí kontrolní orgány profesních komor ve výčtu osob, kteří mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace.

 

21)  Část osmá – § 105 až 113 – celou tuto část považujeme za velmi nepřehlednou a nejasnou.

 

22)  Část jedenáctá - § 118 a následující – celou tuto část považujeme za velmi nepřehlednou a nejasnou, resp. umožňující mnoho výkladů a to nejen z grafického pohledu. Není jasné, proč a jakým způsobem navrhovatel rozděluje pokuty mezi fyzické a právnické osoby, proč vedle těchto dvou skupin zvlášť uvádí pokuty pro   poskytovatele. Mnohé pokuty považujeme za nepřiměřeně vysoké, zvláště v případech, kdy jsou pokutována jen administrativní pochybení, jež nemají žádný vliv na kvalitu poskytované péče. Mnohdy není vůbec  jasné,  podle jakých kriterií se pokutující orgán bude řídit ve stanovení minimální či maximální výšky pokuty, zda má pokutovaný právo nejdříve eventuelní nedostatek odstranit a být pokutován až tehdy, pokud např. ve stanovené lhůtě nedostatek neodstranil, nebo zda mu může být rovnou dána pokuta.

 

23)§ 125 a následující,  - Zásadně nesouhlasíme s paušální povinností všech poskytovatelů žádat si o novou registraci, považujeme to za potencionální zásah do dříve nabytých práv. Vůbec nerozumíme důvodům, proč se mají paušálně všechna zdravotnická zařízení přeregistrovat, když nedochází ke změně registrujícího orgánu a ani jiné na straně zdravotnického zařízení a 99% všech dokumentů, jejichž odeslání Krajskému úřadu vidíme jako smysluplné, již Krajský úřad má. Důrazně žádáme, aby přechodná ustanovení byla změněna v tom smyslu, že dosavadní registrace zdravotnických zařízení budou nadále platná, jen Krajský úřad v jemu v zákonem stanovené lhůtě překontroluje, zda má v evidenci zdravotnických zařízení jejich kompletní dokumentaci, event. vyzve ta zdravotnická zařízení, kde bude něco chybět o doplnění.

 

II.               Návrh zákona o specifických zdravotních službách

 

Hlava V. zákona o specifických zdravotních službách považujeme za  zcela zbytečnou.

Celou problematiku řeší zákon č. 18/1997 a jeho novelizace:

 

Změna : 83/1998 Sb

Změna : 71/2000 Sb

Změna : 132/2000 Sb

Změna : 13/2002 Sb (část)

Změna : 13/2002 Sb

Změna : 310/2002 Sb

Změna : 320/2002 Sb

Změna : 279/2003 Sb

Změna : 13/2002 Sb (část), 186/2004 Sb

Změna : 1/2005 Sb

Změna : 253/2005 Sb.

 

Dále tyto vyhlášky SÚJB :

• Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, ve znění vyhlášky č. 500/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 144/1997 Sb. , o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií (novelizovaný text vyhlášky a novelizovaná příloha k vyhlášce).
• Vyhláška č. 145/1997 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a o jejich bližším vymezení, ve znění vyhlášky č. 316/2002 Sb.
• Vyhláška č. 146/1997 Sb., stanovující činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb.
• Vyhláška č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd (vyhláška byla zrušena vyhláškou č. 132/2008 Sb., viz níže, avšak dosavadní právní poměry musí být uvedeny do souladu s touto novou vyhláškou až k 1. 5. 2010).
• Vyhláška č. 215/1997 Sb., o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření.
• Vyhláška č. 106/1998 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu.
• Vyhláška č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti.
• Vyhláška č. 185/2003 Sb., o vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu (ruší vyhlášku č. 196/1999 Sb.).
• Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ruší vyhlášku č. 184/1997 Sb.) ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (text vyhlášky č. 307/2002 Sb. po novelizaci a novelizované přílohy).
• Vyhláška č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě), ve znění vyhlášky č. 77/2009 Sb. - viz níže (ruší vyhlášku č.142/1997 Sb. a vyhlášku č. 143/1997 Sb.).
• Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu (ruší vyhlášku č. 219/1997 Sb.), ve znění vyhlášky č. 2/2004 Sb. (Celý text s vyznačenými změnami).
• Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě. (Vyhláška je v novelizovaném znění účinná od 1. 2. 2006, celý text vyhlášky č. 319/2002 Sb. s vyznačenými změnami a změna příloh vyhlášky).
• Vyhláška č. 324/1999 Sb., kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách.
• Vyhláška č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní (příloha k vyhlášce). Vyhláška byla s účinností od 1. 7. 2008 zrušena zákonem č. 138/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Věcně byla tato vyhláška nahrazena vyhláškou č. 208/2008 Sb.
• Vyhláška č. 419/2002 Sb., o osobních radiačních průkazech.
• Vyhláška č. 474/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.
• Vyhláška č. 193/2005 Sb., o stanovení seznamu teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaných v České republice pro výkon regulovaných činností náležejících do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
• Vyhláška č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení.
• Vyhláška č. 462/2005 Sb., o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu.
• Vyhláška č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd.
• Vyhláška č. 208/2008 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.
• Vyhláška č. 77/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě).
• Vyhláška č.165/2009 Sb. o stanovení seznamu vybraných položek v jaderné oblasti (ruší se vyhláška č. 179/2002 Sb.).
• Vyhláška č. 166/2009 Sb. o stanovení seznamu položek dvojího použití v jaderné oblasti.

Rada SAS.