Typová smlouva s Revírní bratrskou pokladnou v Ostravě

Smlouva č. …………

o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního

pojištění (dále jen „Smlouva“).

Smluvní strany:

 

1. Revírní bratrská pokladna v Ostravě, zaměstnanecká zdravotní pojišťovna

sídlo: Michálkovická 108, 710 15 Slezská Ostrava

oprávněný zástupce: JUDr. Petr Vaněk, ředitel

identifikační číslo: 47673036

kód pojišťovny: 213

bankovní spojení: Union banka, a.s.

číslo účtu: 2291100333/3400

zápis v obchodním rejstříku: Krajský soud v Ostravě, oddíl A XIV, vložka 554

(dále jen RBP)

na straně jedné

a

 

2. Název zdravotnického zařízení :

Typ zdravotnického zařízení :

sídlo :

oprávněný zástupce :

identifikační číslo :

IČZ :

bankovní spojení :

číslo účtu :

údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci včetně spisové značky:

 

Tel.:

Fax.:

(dále jen zdravotnické zařízení)

na straně druhé

 

 

 

 

uzavírají podle ustanovení § 262 obchodního zákoníku,v souladu s ustanovením § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění a vyhláškou MZ ČR č. 457/2000 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy tuto

 

Smlouvu

 

za účelem zajištění věcného plnění při poskytování a úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

 

 

----------------

ambulance

 

 

Čl. 1

Předmět Smlouvy

(1)      Závazkové vztahy mezi RBP a zdravotnickým zařízením se řídí písemnou smlouvou uzavřenou podle vyhlášky MZ ČR č. 457/2000 Sb., právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče, obchodního nebo občanského zákoníku a dalších právních předpisů. Předmětem Smlouvy je stanovení podmínek a úprava vztahů vznikajících mezi zdravotnickým zařízením a RBP při poskytování zdravotní péče jejím pojištěncům a její úhradě.

(2)      Základní podmínky pro uzavření Smlouvy jsou:

a)   oprávnění zdravotnického zařízení k poskytování zdravotní péče v příslušném oboru,

b)   akceptace dohodnutého postupu pro pořizování, předávání a vyhodnocování dokladů v souladu s Metodikou pro pořizování a předávání dokladů (dále jen „metodika“) a Pravidly pro vyhodnocování dokladů (dále jen „pravidla“) a jednotného datového rozhraní vytvářenými Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v součinnosti se zástupci dalších zdravotních pojišťoven a zástupci profesních sdružení poskytovatelů zdravotní péče a vydávanými Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

(3)     Smlouva obsahuje:

a)      práva a povinnosti smluvních stran,

b)      podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, zejména druh, obor a rozsah poskytované zdravotní péče specifikovaný Seznamem výkonů s bodovými hodnotami podle druhů péče, kterou je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat, včetně věcného a technického vybavení a personálního zajištění,

c)      výši úhrady hrazené zdravotní péče nebo způsob jejího stanovení,

d)      způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče,

e)      podmínky nezbytné ke kontrole plnění Smlouvy, včetně správnosti účtovaných částek,

f)       rozsah a způsob vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění Smlouvy,

g)      ustanovení o dohodnuté metodice, pravidlech a datovém rozhraní platných v době uzavření Smlouvy,

h)      způsob seznámení zdravotnického zařízení se změnami metodiky, pravidel a datového rozhraní, včetně způsobu předávání těchto změn,

i)        ustanovení o řešení rozporů ve smírčím jednání, popřípadě ustanovení o použití rozhodčího řízení při neúspěchu smírčího jednání,

j)       dobu účinnosti Smlouvy, způsob a důvody jejího ukončení,

k)      přechodná a závěrečná ustanovení.


Čl. 2

Práva a povinnosti smluvních stran

(1)      Smluvní strany se dohodly:

a)    dodržovat při vykazování a úhradě hrazené zdravotní péče dohodnutou metodiku, pravidla a datové rozhraní,

b)   zavázat své zaměstnance, s ohledem na ochranu práv pojištěnců a zájmů zdravotnického zařízení i RBP, k zachování povinné mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě Smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi.

(2)      Zdravotnické zařízení se zavazuje:

a)    poskytovat hrazenou zdravotní péči v souladu s  právními předpisy v  odbornostech a rozsahu dohodnutých a vymezených ve Smlouvě (v přílohách č. 2, 3 a 4), pro které je věcně a technicky vybaveno a personálně zajištěno,

b)   odpovídat za to, že jeho pracovníci, kteří budou pojištěncům poskytovat ve Smlouvě sjednanou hrazenou zdravotní péči, splňují požadavky odborné způsobilosti stanovené právními předpisy pro poskytování této zdravotní péče,

c)    odpovídat za plnění věcných a technických podmínek, stanovených pro jím poskytovanou zdravotní péči podle zvláštního právního předpisu[1]),

d)   poskytovat hrazenou zdravotní péči ”lege artis” bez nadbytečných nákladů, vždy však se zřetelem k tomu, aby potřebného diagnostického nebo léčebného efektu bylo dosaženo s ohledem na individuální zdravotní stav pojištěnce,

e)    odpovídat za účelnost indikace při odesílání pojištěnce ke komplementárním a konziliárním vyšetřením a na základě jejich výsledků upravovat diagnózu nebo léčebný postup,

f)     vést pro posouzení oprávněnosti vyúčtované zdravotní péče v průkazné formě dokumentaci o léčení pojištěnců, ve které budou zaznamenávány provedené zdravotní výkony, vyžádaná zdravotní péče, předepisované léčivé přípravky a zdravotnické prostředky a uchovány i doručené výsledky vyžádaných a provedených vyšetření a ošetření,

g)   poskytovat v souladu s právními předpisy zdravotnickým zařízením, kterým pojištěnce předá do péče nebo které si pojištěnec zvolí, informace potřebné pro zajištění návaznosti zdravotní péče a k zamezení duplicitního provádění diagnostických a léčebných výkonů a při převzetí pojištěnce do péče takové informace od příslušných zařízení vyžadovat,

h)   neodmítat přijetí pojištěnce do své péče s výjimkou důvodů uvedených v § 11 odstavci 1 písmenu b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon č. 48/1997 Sb.”),

i)     nepodmínit právo pojištěnce na svobodnou volbu lékaře, zdravotnického zařízení nebo na poskytnutí hrazené zdravotní péče žádnými registračními poplatky nebo sponzorskými dary a za poskytnutou zdravotní péči hrazenou RBP od pojištěnce, pokud to nevyplývá z  právních předpisů, nevybírat žádnou finanční úhradu,

 

j)     nepodmínit právo pojištěnce na poskytnutí hrazené zdravotní péče změnou pojišťovny nebo jiným způsobem,

k)   nezvýhodňovat pojištěnce jedné nebo více pojišťoven v neprospěch pojištěnců pojišťoven ostatních a zhoršovat dostupnost zdravotní péče hrazené RBP přednostním poskytováním péče hrazené jiným způsobem,

l)     oznamovat pojišťovně, v souladu s § 55 zákona č. 48/1997 Sb. úrazy nebo jiná poškození zdraví osob, kterým poskytlo hrazenou zdravotní péči, pokud má důvodné podezření, že byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby,

m) zajistit, že lékaři - absolventi, zařazení do specializační průpravy pro specializaci I. stupně, budou poskytovat hrazenou zdravotní péči pouze pod vedením jiného atestovaného lékaře a psychologové – absolventi magisterského studia na vysokých školách, zařazení do specializační průpravy v úseku činnosti klinická psychologie, budou pracovat pouze pod vedením klinického psychologa,

n)   odpovídat podle zvláštního právního předpisu[2]) za správné a úplné vyplnění tiskopisu receptu; dále za správné a úplné vyplnění poukazu na zdravotnické prostředky nebo poukazu na vyšetření/ošetření nebo příkazu ke zdravotnímu transportu. Pokud při preskripci nebylo respektováno preskripční omezení vyplývající z  právních předpisů a RBP tento léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek zařízení lékárenské péče uhradila, má právo požadovat od zdravotnického zařízení úhradu zaplacené částky. RBP není oprávněna požadovat tuto úhradu, pokud byl léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek předepsán pro jejího pojištěnce a zdravotnické zařízení odstranilo nedostatky ve lhůtě do jednoho měsíce od předání příslušného receptu nebo poukazu pojišťovnou. Stejný postup bude vůči zdravotnickému zařízení uplatněn i v případě chybného vyplnění poukazu na vyšetření/ošetření.

(3)     RBP:

a)   se zavazuje uhradit zdravotnickému zařízení provedenou hrazenou zdravotní péči, průkazně zdokumentovanou a odůvodněně poskytnutou jejím pojištěncům v souladu s  právními předpisy a touto Smlouvou,

b)   se zavazuje dohledat na žádost zdravotnického zařízení bez zbytečného prodlení příslušnost pojištěnce k RBP v případech, kdy není dostupný průkaz pojištěnce a jsou dostupné jeho osobní údaje,

c)    nebude vyžadovat zvýhodňování svých pojištěnců na úkor pojištěnců ostatních pojišťoven,

d)   je oprávněna provádět kontrolu plnění smluvně dohodnutých věcných a technických podmínek hrazené zdravotní péče poskytované zdravotnickým zařízením podle Smlouvy,

e)    se zavazuje poskytnout zdravotnickému zařízení k zajištění jednotných podmínek dohodnutou metodiku, pravidla, datové rozhraní a příslušné číselníky vydávané Všeobecnou zdravotní pojišťovnou k vykazování a výpočtu úhrady hrazené zdravotní péče, pokud při podpisu tohoto smluvního ujednání o to zdravotnické zařízení požádá,

f)     se zavazuje seznámit zdravotnické zařízení s dohodnutými změnami metodiky, pravidel a se změnami číselníků alespoň jeden měsíc a se změnou datového rozhraní alespoň dva měsíce před stanoveným termínem jejich platnosti, včetně metodiky vedení dokumentace, pokud při podpisu tohoto smluvního ujednání o to zdravotnické zařízení požádá. V případě změny právních předpisů, která neumožní tuto lhůtu dodržet, může být uvedená lhůta přiměřeně zkrácena.

 

Čl. 3

Úhrada poskytované hrazené zdravotní péče

(1)      Ceny bodu a výše úhrad hrazené zdravotní péče se sjednávají ve Smlouvě podle výsledků dohodovacího řízení, popřípadě v souladu se zvláštním právním předpisem. Způsoby úhrady zdravotní péče upřesňují zpravidla dodatky ke Smlouvě pro příslušná časová období.

(2)      Za způsoby úhrady se považují zejména:

a)   úhrada za zdravotní výkony podle Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,

b)   jiné způsoby úhrady dohodnuté v dohodovacím řízení o cenách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo v souladu se zvláštním právním předpisem.

Celková úhrada zdravotní péče, hrazená pojišťovnou podle příslušných obecně závazných právních předpisů, je dána součtem jednotlivých úhrad zdravotní péče, pokud ji zdravotnické zařízení poskytlo v rozsahu přílohy č. 2 Smlouvy.

(3)      Mezi smluvními stranami musí být vždy předem dohodnuto zvýšení nebo snížení objemu poskytované hrazené zdravotní péče z důvodu změny kapacity popřípadě struktury zdravotnického zařízení.

(4)      Zdravotnické zařízení pro uplatnění nároků na úhradu poskytnuté hrazené zdravotní péče předává RBP jednou měsíčně nebo jednou čtvrtletně vyúčtování poskytnuté péče fakturou s přílohami. Faktura obsahuje náležitosti účetního dokladu[3]). Náležitosti přílohy jsou obsaženy v metodice nebo se v souladu s metodikou upřesní ve Smlouvě. V případě, že faktura neobsahuje náležitosti účetního dokladu3) a příloha neobsahuje náležitosti podle dohodnuté metodiky nebo Smlouvy, má RBP právo ji odmítnout a vrátit bez zbytečného odkladu zdravotnickému zařízení k doplnění, popřípadě k opravě; v takovém případě běží lhůta splatnosti až od termínu jejího opětovného převzetí RBP.

(5)      Zdravotnické zařízení odpovídá za úplnost, formální i věcnou správnost dokladů a za jejich předávání způsobem dohodnutým v metodice a datovém rozhraní. Individuální doklady za hrazenou zdravotní péči poskytnutou pojištěncům předává zdravotnické zařízení RBP spolu s vyúčtováním zpravidla na magnetických nosičích dat nebo papírových dokladech.

(6)      Zjistí-li RBP ve vyúčtování před provedením úhrady nesprávně nebo neoprávněně vyúčtovanou péči, úhradu této části vyúčtované péče v termínu splatnosti neprovede. RBP oznámí zdravotnickému zařízení bez zbytečného odkladu rozsah, důvod a  částku vyúčtované, ale neuhrazené péče. Tím vyzve zdravotnické zařízení k opravě nesprávně vyúčtované péče nebo k doložení poskytnutí hrazené zdravotní péče. Řádně poskytnutou a vyúčtovanou péči pojišťovna uhradí ve stanoveném termínu.

(7)      RBP provede za své pojištěnce úhradu hrazené zdravotní péče, vyúčtované v souladu s právními předpisy a Smlouvou. Pokud při kontrole zjistí chyby v dokladech, postupuje podle metodiky a pravidel. Odmítnutí úhrady nebo části úhrady RBP bez zbytečného odkladu zdravotnickému zařízení písemně zdůvodní. Poskytnutím úhrady není dotčeno právo RBP k provádění následné kontroly proplacených vyúčtování v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy a Smlouvou.

(8)      Zjistí-li RBP pochybení ve vyúčtování předaném zdravotnickým zařízením dodatečně, tj. po úhradě a zdravotnické zařízení do 10 pracovních dnů od doručení písemné výzvy RBP příslušnou částku samo neuhradí nebo nedoloží oprávněnost vyúčtované sporné částky nebo nebude mezi smluvními stranami dohodnut jiný termín úhrady, je RBP oprávněna jednostranným započtením pohledávky snížit zdravotnickému zařízení o příslušnou částku, případně o vyúčtovanou smluvní pokutu, úhradu za vyúčtování hrazené zdravotní péče předložené v následujícím zúčtovacím období.

(9)      Úhrada vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní péče, při dodržení podmínek dohodnutých ve Smlouvě, bude provedena při předání vyúčtování RBP na magnetickém mediu do 20 kalendářních dnů a při předání vyúčtování na papírových dokladech do 40 kalendářních dnů ode dne doručení faktury RBP. Lhůta splatnosti je dodržena, je-li platba nejpozději poslední den lhůty odepsána z účtu RBP ve prospěch účtu zdravotnického zařízení.

(10)      V případě poruchy výpočetního systému, znemožňující včasné provedení vyúčtování nebo úhrady hrazené zdravotní péče, poskytne RBP zdravotnickému zařízení v dohodnutém termínu úhrady zálohu ve výši průměrného měsíčního objemu úhrady za vykázanou zdravotní péči, vypočteného z posledních dvou uzavřených kalendářních čtvrtletí, pokud se smluvní strany v daném případě nedohodnou jinak.

 

Čl. 4

Kontrola

(1)      RBP provádí v souladu s § 42 zákona č. 48/1997 Sb. a touto Smlouvou kontrolu využívání a poskytování hrazené zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě, včetně dodržování cen, a to prostřednictvím svého informačního systému, revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví způsobilých k revizní činnosti (dále jen "odborní pracovníci").

(2)      V rámci své odborné způsobilosti revizní lékaři a odborní pracovníci oprávnění ke kontrole posuzují, zda zvolený způsob hrazené zdravotní péče byl indikován s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a zda nebyl zbytečně ekonomicky náročný.

(3)      V případech stanovených právními předpisy revizní lékař (revizní klinický psycholog) posuzuje i odůvodněnost ošetřujícím lékařem (klinickým psychologem) navrženého, popřípadě provedeného léčebného postupu a schvaluje, zda použitý postup RBP uhradí. Rozhodnutí o použití léčebného postupu, včetně farmakoterapie, je v kompetenci ošetřujícího lékaře nebo klinického psychologa.

(4)      Zdravotnické zařízení poskytuje RBP při výkonu kontroly nezbytnou součinnost, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a podává vysvětlení. Umožňuje revizním lékařům a odborným pracovníkům pojišťovny vstup do svého objektu, nahlížení do zdravotnické dokumentace pojištěnců a do účetních dokladů bezprostředně souvisejících s prováděnou kontrolou vyúčtovaných zdravotních výkonů, léčiv a zdravotnických prostředků, včetně zvlášť účtovaných léčiv a zvlášť účtovaného materiálu. Revizní lékař během kontroly je povinen postupovat tak, aby nenarušil provoz zdravotnického zařízení.

(5)      Revizní zprávu, obsahující závěry kontroly, RBP zpracuje a předá zdravotnickému zařízení do 15 kalendářních dnů po ukončení kontroly; pokud nebude možno z objektivních důvodů tuto lhůtu dodržet, oznámí RBP tuto skutečnost zdravotnickému zařízení. Kontrola bude ukončena zpravidla do 30 kalendářních dnů od jejího zahájení. V případě kontroly přímo ve zdravotnickém zařízení bude na místě zpracován záznam s uvedením nejdůležitějších zjištění a stanoviska zdravotnického zařízení. Projednání závěrů kontroly se na žádost zástupce zdravotnického zařízení může zúčastnit odborný zástupce příslušného profesního sdružení.

(6)      Zdravotnické zařízení je oprávněno do 15 kalendářních dnů od převzetí závěru kontroly podat RBP písemně zdůvodněné námitky. K námitkám sdělí RBP stanovisko do 30 kalendářních dnů od jejich doručení. Pokud nebude možno z objektivních důvodů tyto lhůty dodržet, prodlouží se příslušná lhůta na žádost smluvní strany až na dvojnásobek. Ve stanovené lhůtě RBP sdělí zdravotnickému zařízení, zda potvrzuje nebo mění závěry kontroly. Podání námitek nemá z hlediska finančních nároků RBP vůči zdravotnickému zařízení odkladný účinek. Tím není dotčeno právo zdravotnického zařízení uplatnit svůj nesouhlas s rozhodnutím RBP v jiném řízení.

(7)      Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování hrazené zdravotní péče nebo její neodůvodněné poskytování, RBP podle § 42 odstavce 3 zákona č. 48/1997 Sb. takovou péči neuhradí. V případě, že se závěry kontroly prokáží jako neodůvodněné, uhradí RBP zdravotnickému zařízení částku, o kterou na základě kontroly snížila úhradu poskytnuté hrazené zdravotní péče.

 

Čl. 5

Omezení úhrady

Zásady uplatňování omezení úhrady podle § 17 zákona č. 48/1997 Sb. se projednávají mezi zástupci pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení, pokud tato nevyplývají z výsledků dohodovacího řízení, případně z obecně platných právních předpisů.

 

 

Čl. 6

Sankční ujednání

(1)      V případě prodlení s plněním peněžitého závazku nebo jeho části je poškozená strana oprávněna uplatnit z nezaplacené částky úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý den prodlení.

(2)      Uplatněním sankce není dotčeno právo smluvních stran na vrácení úhrady za neoprávněné nebo nesprávně vyúčtovanou a uhrazenou hrazenou zdravotní péči a právo na náhradu škody.

(3)      RBP je v souladu s platnými právními předpisy oprávněna jednostranným započtením pohledávky snížit zdravotnickému zařízení úhradu za zdravotní péči o nesprávně nebo neoprávněně vyúčtovanou a uhrazenou částku včetně příslušenství.

(4)      Smluvní strany si mohou pro neplnění smluvních povinností sjednat smluvní pokutu v samostatném  dodatku ke Smlouvě.

 

 

 

Doba účinnosti, způsob a důvody ukončení Smlouvy

 

Čl. 7

 

Smlouva se uzavírá na dobu 5 let od její účinnosti s tím, že pokud jedna ze smluvních stran do 30. dne prvního měsíce čtvrtletí před skončením platnosti Smlouvy nezašle druhé straně písemné oznámení o neprodloužení Smlouvy, platnost Smlouvy se prodlužuje vždy na dalších 5 let.

 

 

Čl. 8

 

Před uplynutím sjednané doby lze Smlouvu ukončit písemnou výpovědí, s výpovědní lhůtou 6 měsíců, a to vždy k 1. lednu následujícího roku, v případě, že:

 

a)   zdravotnické zařízení přes písemné upozornění

1.    bez předchozí dohody s RBP dlouhodobě bezdůvodně neposkytuje zdravotní péči ve sjednaném rozsahu a kvalitě,

2.    bez předchozí dohody s RBP opakovaně účtuje zdravotní péči poskytnutou nad rámec sjednaného druhu, odbornosti a rozsahu činnosti,

3.    neodůvodněně omezuje pro pojištěnce RBP ordinační dobu sjednanou ve Smlouvě,

b)   RBP přes písemné upozornění opakovaně

1.    nedodrží lhůty splatnosti dohodnuté ve Smlouvě,

 

2.    poskytne třetí straně jmenovité údaje o zdravotnickém zařízení nad rámec právních předpisů nebo Smlouvy.

 

 

Čl. 9

 

Před uplynutím sjednané doby lze Smlouvu ukončit písemnou výpovědí, s výpovědní lhůtou tří měsíců, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, jestliže v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění Smlouvy, a to v případě, že

a)   smluvní strana

1.    uvedla při uzavření Smlouvy druhou smluvní stranu v omyl,

2.    ve smluvních vztazích hrubým způsobem porušila závažnou povinnost uloženou jí příslušným právním předpisem nebo Smlouvou,

3.    opakovaně poruší povinnost vyplývající z § 41 zákona č. 48/1997 Sb.,

4.    vstoupí do likvidace nebo na ni soud prohlásí konkurz,

b)   zdravotnické zařízení přes písemné upozornění

1.    prokazatelně opakovaně neoprávněně účtuje zdravotní péči a způsobí tím RBP finanční škodu,

2.    neposkytne nezbytnou součinnost k výkonu kontrolní činnosti prováděné RBP v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb.,

3.    prokazatelně neposkytuje pojištěncům zdravotní péči kvalitně a ”lege artis”, popřípadě opakovaně odmítne poskytnutí zdravotní péče z jiných, než právními předpisy stanovených důvodů,

4.    požaduje v rozporu s  právními předpisy od pojištěnců finanční úhradu za zdravotní péči hrazenou RBP nebo za přijetí pojištěnce do péče,

c)    RBP přes písemné upozornění opakovaně

1.    prokazatelně neoprávněně neuhradí zdravotnickému zařízení poskytnutou hrazenou zdravotní péči,

2.    překračuje rozsah kontrolní činnosti stanovený zákonem č. 48/1997 Sb.

 

Čl. 10

Před uplynutím sjednané doby lze Smlouvu ukončit

a)      písemnou dohodou smluvních stran k datu v této dohodě uvedeném,

b)      stanoví-li tak platné právní předpisy.

 

Čl. 11

 

Vzájemné sdělování údajů a předávání dokladů nutných ke kontrole plnění Smlouvy

(1)      Smluvní strany:

a)   používají v souladu s metodikou pro jednoznačnou identifikaci zdravotnického zařízení identifikační číslo zařízení,

b)   sdělují si údaje nutné ke kontrole plnění Smlouvy,

c)    zajistí trvale přístupné a jasné informace o existenci smluvního vztahu a právech vyplývajících z něho pro pojištěnce,

d)   zdravotnické zařízení souhlasí s tím, aby RBP zveřejnila na své internetové adrese v rámci seznamu smluvních zdravotnických zařízení obchodní jméno či firmu a adresu zdravotnického zařízení, jeho odbornost, případně telefonické a e-mailové spojení či další údaje vzájemně dohodnuté,

e)    si mohou předávat údaje nezbytné k hodnocení kvality a efektivity poskytované hrazené zdravotní péče, a to v rozsahu a za podmínek dohodnutých ve Smlouvě.

(2)     Zdravotnické zařízení:

a)   doloží RBP, při důvodném podezření na nedodržení postupu "lege artis", že zdravotnické prostředky byly při poskytování hrazené zdravotní péče použity v souladu se zvláštními právními předpisy[4]),

b)   oznámí neprodleně, nejpozději do 30 kalendářních dnů druhé smluvní straně skutečnosti, které by podstatným způsobem mohly ovlivnit plnění Smlouvy, např. vznik závad na výpočetním systému, změny údajů uvedených ve Smlouvě, pokud dojde

1.    ke zrušení pracoviště nebo jeho části bez náhrady, nebo jeho uzavření na dobu delší než 30 kalendářních dnů,

2.    k odchodu zaměstnance jmenovitě uvedeného ve Smlouvě,

3.    k výpadku přístroje nezbytného pro provádění výkonu bez náhrady na dobu delší než 30 kalendářních dnů.

(3)      Na žádost zdravotnického zařízení poskytne RBP dostupné informace potřebné k ekonomizaci jeho činnosti nebo k jeho vědecké a výzkumné činnosti a ke kontrole kvality poskytované hrazené zdravotní péče, a to v zobecněné formě a za podmínek dohodnutých v dodatku Smlouvy.

 

 

Čl. 12

 

Řešení sporů

(1) Smluvní strany budou řešit případné spory týkající se plnění Smlouvy především vzájemným jednáním zástupců smluvních stran, a to zpravidla do 14 kalendářních dnů od doručení výzvy protistraně. Pokud mezi nimi nedojde k dohodě, mohou sporné otázky projednat ve smírčím jednání. Tím není dotčeno právo smluvních stran uplatnit svůj nárok na řešení sporu u soudu nebo v rozhodčím řízení podle zvláštního právního předpisu[5]).

(2) Smírčí jednání navrhuje jedna ze smluvních stran. Návrh musí obsahovat přesné a dostatečně podrobné vymezení sporu. Účastníkem smírčího jednání je smluvní strana, která podala návrh na projednání sporu, smluvní strana, které je návrh na projednání sporu adresován, zástupce příslušné skupiny smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími[6]) podle § 17 odstavce 2 zákona č. 48/1997 Sb. a zástupce RBP. K projednání sporu si každá smluvní strana může přizvat nejvýše dva odborné poradce. Smírčí jednání se ukončí zápisem, obsahujícím smír nebo závěr, že rozpor nebyl odstraněn s uvedením stanovisek obou stran.

 

Čl. 13

 

Ostatní ujednání

 

Nedílnou součástí této Smlouvy jsou přílohy:

č. 1

- rozhodnutí okresního úřadu o registraci,

-       zřizovací listina (statut),

-       výpis z obchodního rejstříku,

-       doklad o absolvování a výsledku výběrového řízení (pouze u nově uzavíraných smluv),

č. 2

-       rozsah poskytované péče členěné dle odborností a specifikace pracovišť schválené revizním lékařem RBP,

č.3

-       nositelé zdravotních výkonů (personální obsazení, u lékařů licence ČLK, u ostatních nositelů výkonů přiměřené doklady o vzdělání, úvazky apod.),

č. 4

-       seznam technického vybavení zdravotnického zařízení,

č. 5

-       doklad o přidělení IČ a IČZ zdravotnického zařízení,

 

 

Čl. 14

 

Přechodná a závěrečná ustanovení

 

(1) Tato Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, které mají platnost originálu. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení Smlouvy.

 

(2) Změny této Smlouvy je možno provádět výhradně písemně sjednanými dodatky.

 

 

(3) Věci výslovně neupravené touto Smlouvou se řídí platným zněním obchodního, resp. občanského zákoníku a vyhláškou MZ č. 457/2000 Sb, kterou se vydávají rámcové smlouvy.

 

(4) Smluvní strany se dohodly, že bude-li v souvislosti se zajištěním vytváření jednotných podmínek při shodném či srovnatelném plnění, v souladu se zvláštním právním předpisem[7], upravena dikce vyhlášky č. 457/2000 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, upraví vzájemný smluvní vztah v souladu s platnou legislativou formou dodatku k této Smlouvě.

 

(5) Tato Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem ……………………. .

 

 

 

 

V …………………. dne .......................... V Ostravě dne .......…………………….

 

 

 

 

 

.......................................................................... .................................................................

razítko a podpis razítko a podpis

oprávněného zástupce oprávněného zástupce

zdravotnického zařízení RBP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



[1]) Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

[2]) Vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich používání.

[3]) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.

[4]) Například zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.

[5]) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

[6]) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

§ 20 f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů